Článek
Podepisuje se na poklesu ziskovosti bank a tím snižuje příjmy státní kasy. Odnášejí ji klienti bank a zprostředkovaně celá ekonomika, jejíž výkonnost klesá kvůli nižšímu úvěrování. Navíc může způsobit až odliv zahraničního kapitálu ze země.
Zcela jasné varování před daní padlo na úterní konferenci v Praze k tématu sektorového zdanění od Radovana Kavického, ředitele GapData Institute na Slovensku: „Vláda sociální demokracie u nás již pátým rokem uplatňuje politiku sektorového zdanění, která je vůči naší ekonomice škodlivá. Doporučuji vám nic takového nezavádět – nepotřebujete to.“
„Kombinace vysokého daňového zatížení, nízkých úrokových sazeb a cenové regulace některých bankovních produktů snižuje schopnost našeho bankovního sektoru vytvářet dostatečné kapitálové rezervy,“ sdělil Právu Marcel Laznia, analytik Slovenské bankovní asociace. Ta je klíčovou autoritou sdružující 29 bank působících na slovenském trhu.
Podle něj dlouhodobé působení negativních faktorů zvyšuje pravděpodobnost, že banky působící na Slovensku budou ve snaze snižovat provozní náklady hledat úspornější formu působení na trhu, anebo z něho — kvůli nedostatečným výnosům — odejdou.
Polsku tato daň snížila rating
Slovensko zavedlo bankovní daň ve výši 0,4 procenta z objemu vkladů bank v roce 2012. Už v tomto roce došlo ke skokovému meziročnímu poklesu ziskovosti tamních bank o více než čtvrtinu. O tři roky později pod tlakem celého sektoru byla daň snížena na 0,2 procenta.
„Zavedení daně lze považovat za významný šok redukující profitabilitu celého sektoru. Ve spojení s nízkými úrokovými sazbami, a tím pádem i maržemi pravděpodobně také došlo ke snížení budoucího tempa růstu zisku,“ varuje aktuální analýza společnosti Cyrrus o dopadech bankovní daně.
Loni v únoru byla zavedena podobně agresivní (0,44 procenta z poskytnutých úvěrů) bankovní daň i v Polsku, přestože se proti jejímu zavedení stavěly místní banky, ratingové agentury, Evropská komise i Mezinárodní měnový fond.
„Způsob zavedení bankovní daně v Polsku může být odstrašujícím příkladem toho, jak populismus a snaha o zalepení děr ve státním rozpočtu můžou ohrozit stabilitu bankovního sektoru a negativně ovlivnit ekonomický růst celé země a její vnímání v očích zahraničních investorů,“ uvádí analýza Cyrrus.
U největší polské banky PKO BP ve svém modelu odhaduje Cyrrus pokles čistého zisku za rok 2016 a 2017 vlivem daně o 18 procent a následně o 16 procent v dalších letech. Současně odhaduje pokles hodnoty banky o zhruba 20 procent (47 miliard korun).
Nepříznivého vlivu bankovní daně na polskou ekonomiku si všiml v červencové zprávě i Mezinárodní měnový fond. Pokračující oslabení ziskovosti polského bankovního sektoru podle něho může způsobit omezení úvěrování ekonomiky.
Podle jeho analýzy by zisk polských bank měl v roce 2016 klesnout ve srovnání s rokem 2015 o 27 procent. Dalším efektem zřejmě bude odhadovaný pokles HDP Polska za rok 2016 o 0,3 až 0,4 procenta. To by znamenalo i nižší daně do státního rozpočtu.
Zavedení bankovní daně a další nestandardní kroky polské vlády nezůstaly bez odezvy také na straně ratingových agentur. Již v lednu 2016 snížila ratingová agentura S rating Polska krátkodobý i dlouhodobý domácí rating na „A-/A-2“ z „A-/A-1“ navíc s negativním výhledem. Také agentura Moody’s, na dění v Polsku reagovala a v květnu 2016 snížila výhled polského ratingu „A2“ ze stabilního na negativní.
Maďarské banky ve ztrátě
Uvalit speciální daně na velké firmy je lákadlo, kterému v červenci 2010 podlehl i maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán. O dva roky později maďarská část skupiny UniCredit oznámila, že uzavře část svých poboček, aby vyrovnala ztráty, které má kvůli vládou zavedeným sektorovým daním. Podobně se zachovaly i další banky na tamním trhu, například Raiffeisen nebo Erste Bank. Německá MKB Bank či americká GE Capital Budapest Bank z tamního trhu odešly úplně.
Daň činila 0,15 až 0,53 procenta z objemu poskytnutých úvěrů. Banky ji z velké části přenesly na své klienty v podobě dražších úvěrů a nižších úroků z vkladů. Kvůli těmto nepříznivým vedlejším efektům v kombinaci s citelnou zahraniční kritikou došlo loni ke snížení horní hranice daně na 0,24 procenta. A do roku 2018 by měla dál klesnout.
„Dopady bankovní daně na maďarské banky byly a jsou značné. Podle údajů maďarské centrální banky je maďarský bankovní sektor v chronických ztrátách, resp. v roce 2015 se poprvé od roku 2008 dostal alespoň do nepatrného zisku. To se odrazilo také ve smršťujících se bilancích bank, včetně výrazného poklesu úvěrování,“ upozorňuje analýza firmy Cyrrus.
