Svou společnost s ručením omezeným s názvem Jurenka převedl při vstupu do vlády na manželku Jarmilu. „Manželka pobírá jen dotace tzv. nárokové na plochu, které dostávají všichni zemědělci v České republice. Všech ostatních dotací jsme si řekli, že se vzdáme, a dokud budu aktivní v politice, tak je nikdy manželka čerpat nebude,“ řekl Právu Jurečka, který je zároveň i první místopředseda KDU-ČSL.

Firma tak přichází o zelenou naftu, investiční pobídky i jakékoliv mimořádné dotace vyplácené kvůli suchu a podobně, ačkoliv by prý zákonné podmínky pro ně splňovala.

„Za ty tři roky, co jsem ve vládě, by to mohl být možná milión korun navíc, ale my se v rodině dohodli, že o dotace žádat nebudeme. Máme jen ty tzv. nárokové na hektar. Zelenou naftu, která je také tzv. nároková, ne. To jsem při schvalování v parlamentu slíbil a dodržel,“ řekl Právu ministr zemědělství.

„Je to malá farma“  

Výše evropských, tzv. nárokových, dotací na plochu se pohybuje podle Jurečky okolo pěti tisíc korun za hektar, firma jeho ženy by tak měla dostat kolem 150 tisíc korun ročně.

„Manželka má necelých třicet hektarů, je to malá farma,“ uvedl. Firma se pak prý nesnaží účastnit ani veřejných zakázek. Babiš nedávno zopakoval, že každý český zemědělec pobírá z EU dotaci 6500 korun na hektar. Fakt, že Jurečka převedl svou firmu na manželku, vyčítal ministrovi zemědělství právě Babiš při projednávání zákona o střetu zájmů, tzv. Antibabiše.

Zákon mimo jiné odebírá firmám, v nichž má člen vlády 25 a více procent, dotace, investiční pobídky a veřejné zakázky. Dotkne se tak zejména Babišova koncernu Agrofert, který šéf financí stoprocentně vlastní. Firmy Agrofertu, které jsou z odvětví od chemie přes lesnictví až po potravinářství, pobírají mnohamiliónové dotace a účastní se veřejných zakázek.

„Mám se podle vás chovat jak Řebíček? Nebo jako Jurečka, který pole převedl na manželku a tváří se, že mu nepatří!“ rozčiloval se Babiš při schvalování zákona v narážce na dřívějšího ministra dopravy a současného ministra zemědělství.

Jurečka vidí rozdíl  

„Agrofert má 130 tisíc hektarů půdy a z toho 110 tisíc jich má v nájmu. Dotace dostává ten, kdo hospodaří, ale ten musí zaplatit tomu, kdo vlastní. Jestliže Agrofert má nejvíce hektarů v nájmu, má i nejvíce dotací, ale za půdu zaplatí ročně 350 miliónů korun, což je podstatně víc než polovina těch dotací,“ uvedl dále Babiš.

Jurečka vidí ve svém a Babišově podnikání rozdíl. „Rozdíl je v tom, že manželky firma nebere investiční pobídky a dotace, a to je rozdíl stovek miliónů korun oproti Agrofertu,“ řekl Právu. Jurečka tvrdí, že do řízení firmy své manželce nemluví. Administrativu si prý zvládá udělat i při pěti dětech sama.

S obděláváním polí pomáhá celá rodina. „O víkendu také sednu za traktor nebo kombajn, je to relax,“ řekl Právu.

Babiš se rozhodl oficiálního vlastnictví svých firem zbavit až kvůli definitivnímu schválení zákona o střetu zájmů v lednu. Ve svěřeneckém fondu bude na Agrofert a fond Hartenberg dohlížet Babišem vybraný správce.

Neunikne podezření 

Zisky mohou však nadále plynout ministru financí. Norma nijak nestanovuje, jakým způsobem by se měl člen vlády vlastnictví svých firem zbavit. „Záleží na tom, jestli si ministr Babiš ponechá reálný vliv na Agrofert. Myslím ale, že i kdyby ho převedl na Armádu spásy, podezření ze zákulisního ovlivňování neunikne,“ řekl Právu ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).

Autorovi té části zákona, která omezuje firmy členů vlády, Martinu Plíškovi (TOP 09) je v řešení zákona o střetu zájmů sympatičtější přístup Jurečky než Babiše. „Politik by měl při nástupu do funkce ministra udělat tlustou čáru za svým podnikáním a měl by oddělit svůj soukromý zájem od veřejného, který má hájit. Je věcí jeho politické kultury a etiky, jakým způsobem to udělá,“ řekl Právu.

Nelíbí se mu, že přístup politiků je v té věci značně rozdílný. „Někdo to udělá už při nástupu do funkce a někdo až pod vlivem zákona jen proto, aby dostával veřejné peníze ze zakázek, dotací a pobídek,“ poznamenal.