Interní dokument MMF, který zveřejnil list Financial Times, odhaduje, že řecký státní dluh do roku 2020 klesne na 170 procent hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 180 procent a o dva roky později sestoupí až na 164 procent.

Pak ale bude muset Řecko začít splácet eurozóně úvěry, řecký dluh začne narůstat a do roku 2060 podle výpočtu dosáhne 275 procent HDP. MMF chce svými dlouhodobými výpočty dokázat, že Atény potřebují mnohem důraznější zmírnění dluhu, než mu EU nabízí.

Mluvčí ESM uvedl, že směřování řeckých veřejných financí, jak se na něm dohodly Atény s eurozónou, je hodnověrné a v případě nepředvídaného vývoje je zajištěno možností nouzových opatření, včetně dalších úlev. "Jsme přesvědčeni, že pokud budou plně uskutečněny dohodnuté reformy, bude dluhová zátěž Řecka zvládnutelná. Přispějí k tomu výjimečně vstřícné dlouhodobé úvěrové podmínky ESM a nedávno přijaté kroky ke zmírnění dluhu," uvedl mluvčí podle agentury Reuters.

Není důvod k panice

Mluvčí konstatoval, že eurozóna Řecku slíbila další úlevu na dluhu, pokud Atény do příštího roku splní všechny reformy dohodnuté v rámci tříletého záchranného programu. "Vzhledem k tomu nevidíme důvod k panikářskému hodnocení řecké dluhové situace," řekl.

MMF dlouhodobě volá po výrazném snížení řecké dluhové zátěže a z toho důvodu se finančně nezapojil do předloňského záchranného balíku. Proti razantnímu oddlužení Řecka vystupuje zejména Německo, které nese většinu nákladů na pomoc Aténám.

Ministři financí eurozóny se na krátkodobých opatřeních ke zmírnění dluhové zátěže Řecka dohodli minulý měsíc. Opatření zahrnují například úpravy úroků či rozložení splátek do delšího časového období.