„Pokud by ČNB přestala intervenovat, došlo by k významnému oživení zájmu o dovolené v zahraničí,“ řekl ČTK místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. „Pokud by koruna posílila opravdu dlouhodobě, tak by se konec intervencí ČNB v cenách zájezdů projevit mohl. Nebude to ale ze dne na den, protože cestovní kanceláře mají kontrakty nasmlouvané dopředu,“ dodal Jan Bezděk z CK Fischer.

Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce října 2016 intervenovala v objemu zhruba 798 miliard korun.

Ukončení intervencí v druhé polovině roku 2017 napovídá i prohlášení bankovní rady ČNB ze čtvrtka 22. prosince.

Kolik bude stát euro

„Bankovní rada České národní banky vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017,“ prohlásil po zasedání bankovní rady guvernér ČNB Jiří Rusnok.

„Jednání demonstrovalo silný konsenzus na dosavadním uvažování ohledně nastavení měnové politiky, a to v tom smyslu, že reálnost exitu se posílila. A řekl bych, že pochybnosti u členů bankovní rady kolem exitu jsou již minimální," uvedl Rusnok. ČNB také uvedla, že bude připravena intervenovat i po ukončení režimu za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů koruny.

Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Podle europoslance Luďka Niedermayera bude Česká národní banka po ukončení devizových intervencí, které uměle udržují oslabenou korunu vůči euru, čelit velkému tlaku spekulantů. Podle bývalého viceguvernéra ČNB již ke spekulacím začíná docházet, což naznačuje velký objem korun, které musela ČNB v srpnu použít, aby udržela českou měnu oslabenou.

Očekávané posílení na korunu vypadá jako sázka na jistotu, protože česká ekonomika na silnější korunu podle jeho názoru má. Na velký příliv spekulativního kapitálu se podle některých analytiků můžeme těšit již v lednu 2017.

Volby jako mezník

Těsně po konci kurzového závazku by podle některých analytiků mohla koruna rychle posílit až k hladině 25–26 Kč/EUR. Výraz­nějšímu posílení ovšem bude bránit ČNB. Po odeznění prvotního kurzového skoku by se do konce roku 2017 kurz mohl stabilizovat kolem 26–26,50 Kč/EUR.

Klíčovým momentem pro ukončení intervencí bude vývoj inflace, shodují se analytici. Tedy skutečnost, zda se inflace dostane na dvouprocentní cíl Čes­ké národní banky již na počátku roku 2017.

Čím více bude ČNB váhat s exitem, tím více se bude přibližovat termín parlamentních voleb v ČR.Helena Horská, Raiffeisenbank

„Nadále očekáváme ukončení kurzového závazku ČNB ve druhém čtvrtletí příštího roku, a to z titulu akcelerující inflace, která na začátku roku 2017 překročí dvouprocentní cíl ČNB," řekl ČTK hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Rovnovážný kurz koruny podle něho je kolem 25,50 Kč za euro, což je i hodnota, ke které bude kurz koruny podle něj postupně mířit. „Ačkoli předpokládám po konci závazku posílení koruny, nedomnívám se, že by posílila pod úroveň 25,50 Kč za euro, to je totiž pravděpodobně i hranice, pod kterou by ČNB kurz koruny nepustila a začala by opět intervenovat,“ dodal.

Konec kurzového závazku doprovodí zavedením záporných úrokových sazeb, aby omezila příliv spekulativního kapitálu. Tento nástroj ovšem zatím podle vyjádření představitelů ČNB není na pořadu dne.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská na rozdíl od ostatních analytiků očekává konec devizových intervencí až ke konci příštího roku, tedy po parlamentních volbách. „Čím více bude ČNB váhat s exitem, tím více se bude přibližovat termín parlamentních voleb v ČR. Bankovní rada ČNB proto rozhodne o exitu až po parlamentních volbách, předpokládejme v listopadu 2017 na čtvrté výročí kurzového závazku,“ řekla ČTK.