Článek
Pokud by Řecku bylo umožněno dočasně odejít z eurozóny, mohlo by reformovat ekonomiku a vrátit se k lepší finanční kondici, domnívá se Issing. Místo toho mají země, které s sebou stáhly celou eurozónu do recese, i nadále problémy. Řecko podle Issinga trpí permanentní ekonomickou krizí a italské a portugalské reformy se buď zastavily, nebo byly dokonce zvráceny.
Varianty evropské integrace a velikosti evropských ekonomik.
Členství navždy? To eurozóně škodí
Issing se domnívá, že eurozónu poškozuje základní uspořádání, podle nějž „když jste jednou členem, zůstanete členem navždy“. To vede k tomu, že státy nesplňující pravidla mohou vydírat ostatní. Aniž by jmenoval konkrétní příklady, poznamenal, že některé země se členy eurozóny nikdy stát neměly.
Již dříve prohlásil držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, že eurozóna nemůže přežít v současné podobě s 19 členy. [celá zpráva]
Jako hlavní adept na odchod z eurozóny je opakovaně označována Itálie. [celá zpráva]
Nulové a negativní sazby brání uzdravení
Issing kritizoval i politiku ECB, která má podle něj příliš pravomocí a působí na ni množství politických tlaků. Dále vyjádřil obavy ohledně politiky nulových nebo negativních úrokových sazeb. Kromě ECB ji praktikují i Japonci, Švýcaři a Švédi.
Podle ekonoma tato politika brání uzdravení bank. „Pokud bude pokračovat delší dobu, domnívám se, že se dočkáme dramatických následků pro pojišťovny a důchodové systémy,” varoval ekonom.
