Česko by mělo úložiště postavit do roku 2065. Náklady na jeho vybudování jsou odhadovány zhruba na 112 miliard korun, na jaderném účtu na jeho výstavbu je aktuálně 24 miliard. V současnosti se ukládá jaderný odpad do meziskladů, které jsou v areálech obou elektráren.

„Já bych touto cestou šla. Mohlo by to pomoci vyřešit patovou situaci, která tady u státem vytipovaných obcí nastala. Třeba některé obce z okolí Dukovan už projevily zájem o geologické průzkumy. S určitými kompenzacemi by nemusely být proti,” řekla Drábová. Podle ní by se měla Správa úložišť radioaktivních odpadů podrobně podívat, zda by geologický masiv v okolí obou jaderných elektráren vybudování úložiště umožnil. "Zatím ta otázka na přetřes moc nepřišla, ale bylo by vhodné aspoň vědět, jestli to bude nebo nebude možné," doplnila Drábová.

Původně se spoléhalo na Sověty

Při stavbách jaderných elektráren v Česku se původně počítalo, že se bude jaderný odpad vyvážet na území bývalého Sovětského svazu. To se po jeho rozpadu změnilo. Odpad se začal vozit do meziskladů. Životnost těchto kontejnerů je minimálně 50 let. Podle Drábové to zatím vypadá, že životnost bude delší.

Jaderná elektrárna Temelín

Jaderná elektrárna Temelín

FOTO: JETE

„Nemáme za sebou ani 20 let, takže jsme na samém začátku. Ale nutno říci, že výsledky kontrol po deseti letech byly vynikající,” uvedla dále Drábová.

Starostové obcí se úložišti brání žalobou

Na konci roku 2011 vláda vybrala sedm lokalit, ve kterých by měl začít průzkum. Starostové obcí ležících v katastrech pěti zvažovaných lokalit loni podali žalobu na ministra životního prostředí. Zbývající dvě lokality jsou Horka u Velkého Meziříčí a Kraví Hora na Žďársku. Podle Drábové se však může stát, že geologicky nebude vyhovovat ani jedna z nich.

„Průzkumy zatím byly vedeny velmi předběžně. Stát zhruba před 20 lety vybral přibližně 25 lokalit, z nichž následně podle nějakých kritérií vybral sedm stávajících. Ale od té doby se stav poznání změnil natolik, že je možné, že mezi některými z těch, které byly před 20 lety vyřazeny, by se vhodná našla," sdělila Drábová.

Ve hře i centrální evropská úložiště

Náklady na výstavbu trvalého úložiště jsou odhadovány zhruba na 112 miliard korun. Finance se ukládají už teď na jaderném účtu u ČNB. Je určen ke krytí všech aktivit, které souvisejí s ukládáním radioaktivního odpadu a v budoucnu i s ukládáním vyhořelého jaderného paliva. Subjekt, který odpad vyprodukuje, na účet posílá 50 korun za každou megawatthodinu vyrobené elektrické energie. Aktuálně je na účtu zhruba 24 miliard korun.

Drábová by souhlasila i s vybudováním jednotného evropského úložiště, o kterém se již delší dobu hovoří. „Možná by ta místa byla potřeba dvě až tři. Ale určitě ne 14, jak to dnes mají za úkol státy, které mají jadernou elektrárnu. Ta myšlenka je každopádně velmi rozumná. Snížily by se náklady. Ale na druhou stranu si nedovedu představit politika, který by předstoupil před své občany a řekl jim, že budou mít ve své zemi velké evropské úložiště,” dodala Drábová.