Snižování emisí s cílem chránit životní prostředí a omezit závislost na ropě je velkým tématem jak v Evropě, tak i USA, jak ostatně ukázala nedávná aféra Volkswagenu.

Česko se dobrovolně zavázalo snížit od roku 2017 proti roku 2010 emise CO2 v dopravě o čtyři procenta a od roku 2020 o šest procent. Tento cíl budou v roce 2020 muset podle požadavků Bruselu plnit všechny země EU.

Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) ale dosavadní vývoj ukazuje, že naplnění těchto emisních cílů je velmi obtížně proveditelné, a to i přesto, že současná biopaliva tzv. první generace dosahují již poměrně významných úspor emisí. Nyní je stav úspory emisí proti roku 2010 zhruba na dvou procentech.

„Na základě aktuální situace na trhu, kdy vysokoprocentní biopaliva jsou prakticky neprodejná, ať už z důvodu jejich ceny, nebo z důvodů daných skladbou vozového parku, ČAPPO považuje za rozumné nezvyšovat do roku 2019 cíl snížení emisí nad 3,5 procenta,“ řekl v úterý ředitel asociace Jan Mikulec.

Snížení cíle míří do vlády

Asociaci se o tom při jednáních podařilo přesvědčit i ministerstvo životního prostředí a návrh novely zákona, který snižuje čtyřprocentní cíl na 3,5 procenta, míří v nejbližších týdnech na vládu.

„Nelze sice předvídat vývoj cen dopředu, ale odhadujeme, že náklady na dosažení čtyřprocentního cíle by se při dnešních cenových relacích pohybovaly v řádu kolem jedné miliardy korun ročně s přímým dopadem do konečných spotřebitelských cen,“ dodal Mikulec. Pokud by firmy tyto náklady do cen nepromítly, mohly by čelit kritice vlastníků, že nepostupují jako řádný hospodář.

ČTĚTE TAKÉ
Konec Naturalu 95? Z pump jen tak nezmizí

Cíl šestiprocentní úspory emisí je podle něj v nynější situaci prakticky nesplnitelný. Na trhu by se rychle musela objevit biopaliva s ještě vyšší udržitelností, vyspělá biopaliva nebo jiné alternativy. Ani jedna z těchto variant ale nyní není aktuální.

Plnění emisních cílů musí velcí dodavatelé a provozovatelé řetězců čerpacích stanic dokládat každý rok, jinak jim hrozí vysoké pokuty.

„Když by hrozilo, že tu povinnost nesplníme, nezbude nám než nakoupit vysokoprocentní biopaliva (např. E85) a prodávat je pod cenou se ztrátou,“ řekl Jan Duspěva, šéf státní firmy Čepro, která provozuje čerpací stanice EuroOil.

Vzniklé náklady by se firmy snažily kompenzovat zdražením benzínu a nafty, i když Duspěva připouští, že vzhledem ke konkurenčnímu prostředí na trhu by čerpadláři nemohli promítnout tyto náklady úplně.

Biolíh nesvědčí starším autům

Z úterního setkání také vyplynulo, že petrolejáři nebudou spěchat se zaváděním benzínu E10 s desetiprocentním obsahem biosložky, protože například zkušenost z Německa ukázala, že jej řidiči moc nekupují, když se prodává souběžně se zavedeným E5.

E10 by byl jednak dražší (pokud by se nezměnila dotační politika státu), jednak naráží na problém zastaralého vozového parku, kdy průměrné stáří auta v Česku je patnáct let.

Například Škoda uvádí, že E10 není vhodná pro Felicie a starší modely.

„Obecně může etanol za určitých hraničních podmínek působit korozivně na nechráněné kovové povrchy a tím vést k poruchám vstřikovacího systému. Kromě toho může dojít ke křehnutí plastových a pryžových dílů. To se může dít u dílů palivového systému, jako je palivové čerpadlo, palivové vedení nebo těsnění,“ řekl už dříve Novinkám mluvčí automobilky Vítězslav Pelc.

Sdružení s plynaři

„Rozhodujícím zdrojem energie v dopravě i v dlouhodobém časovém horizontu zůstanou nafta a benzín s nízkým obsahem biosložky (rozumí se benzín E5, tedy s obsahem biosložky maximálně pět procent, a nafta B7, tedy s obsahem biosložky maximálně sedm procent,“ uvedla asociace.

Znovu také popřela, že by měl z trhu zmizet oblíbený Natural 95.

Podle navrhované novely si petrolejáři budou moci do plnění emisní povinnosti nově započítat i úspory emisí, které generují vozy na alternativní pohon jako zkapalněný zemní plyn LNG a stlačený zemní plyn CNG nebo elektřina.

Tyto produkty pro ně znamenají konkurenci, nicméně aby se vyhnuli pokutám, chtějí s nimi žít v určité symbióze.

Jednotliví provozovatelé čerpacích stanic proto mají vytvořit například s plynaři  sdružení s cílem připravit jim na jejich čerpacích stanicích lepší podmínky a část úspor od nich nakupovat. Vzdáleně tento systém připomíná obchodování s emisními povolenkami v energetice.

Díky této spolupráci by se podle asociace cíl 3,5 procenta úspor emisí oxidu uhličitého proti roku 2010 mělo podařit splnit. Další výraznější úspora ale bude otázkou rozvoje těchto pohonů, protože podíl vozů na plyn v Česku je zatím kolem jednoho procenta a vozů s čistě elektrickým pohonem nejezdí ještě ani tisíc.