"Lidé si v průměru půjčují stále vyšší částky. Důvodem je fakt, že na jedné straně rostou příjmy domácností a vyšší příjem je zárukou bezpečného půjčení většího objemu peněz ze strany věřitelů. Na straně druhé roste i likvidita bank a finančních institucí, tedy množství peněz, které mohou půjčit," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

KOMENTÁŘE DNE:
Brexit? Jaký brexit? - Vyjednávání o odchodu Spojeného království z Unie popisuje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Očima Saši Mitrofanova: Čtvrtstoletí dlouhá cesta od Jekylla k Hydovi

Průměrná částka připadající na jednoho klienta s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšila o téměř 92 tisíc na 1,33 miliónu korun.

Průměrná částka klienta s krátkodobým dluhem meziročně stoupla o 9000 korun na 163 tisíc korun. Zatímco počet lidí s dluhem se meziročně zvýšil o necelé procento, objem celkového dluhu se zvýšil o 7,6 procenta.

Lidé splácejí lépe

Celkový ohrožený dluh, tedy dluh, u něhož nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné splátky, dosáhl koncem prvního pololetí 47 miliard korun. To je o 3,9 miliardy méně než ve stejném období loni. Na meziroční snížení má vliv především pokles ohroženého dlouhodobého dluhu o 2,7 miliardy korun.

"Lidé mají k dispozici více peněz a jsou schopni lépe splácet své finanční závazky. Pokud už se dostanou do problémů se splácením, dluží menší částky než před rokem. Projevuje se tak hlavně příznivá ekonomická situace a dlouhodobě nízká nezaměstnanost," upozornila výkonná ředitelka Bankovního registru Zuzana Pečená.

Průměrná částka klienta s ohroženým dlouhodobým dluhem klesla meziročně o 64 tisíc na 509 tisíc korun, tedy o 11,2 procenta. Částka na klienta s ohroženým krátkodobým dluhem klesla o 16,6 procenta, konkrétně o 20 tisíc na 100 tisíc korun.

Počet klientů, kteří nespláceli své dlouhodobé dluhy, klesl v prvním pololetí o 1249 na 30 745 lidí. Naopak počet lidí s ohroženým krátkodobým dluhem se meziročně zvýšil o 15 procent na 312 tisíc, tedy o téměř 42 tisíc.