Finanční správa loni vymohla na daňových nedoplatcích 11,9 miliardy korun, což bylo proti předchozímu roku o 765 milionů více. Celkem vymáhala nedoplatky za 91,4 miliardy korun.

Objem nedoplatků na všech daňových příjmech, tedy jak na daních samotných, tak i na pojistném na sociální zabezpečení, ke konci loňského roku klesl meziročně o pět miliard na 180 miliard korun. Finanční správa evidovala daňové nedoplatky za 107,9 miliardy, Česká správa sociálního zabezpečení 61,3 miliardy a celní úřady 10,8 miliardy korun.

Nejvyšší podíl daňových nedoplatků evidoval Finanční úřad pro hlavní město Prahu, a to 61,5 miliardy korun. Naproti tomu úřad v Karlovarském kraji evidoval nedoplatky jen za miliardu korun.

Finanční správa evidovala ke konci roku 74 dlužníků, kteří dlužili víc než 100 miliónů korun u některého z druhů příjmů. Jejich nedoplatek celkem představoval téměř 19 miliard korun. Proti předchozímu roku čtyři velcí dlužníci ubyli. Na dani z přidané hodnoty evidovaly úřady nedoplatky nad 100 miliónů u 60 daňových subjektů, celkem to činilo 16 miliard korun.

Strhávání z účtů

Nejčastěji využívaným a také nejúčinnějším způsobem vymáhání daní je podle ministerstva strhávání peněz z účtů dlužníků u bank. Často se využívají také srážky ze mzdy. Na výtěžnost daňových exekucí při prodeji movitých věcí dlužníka má pak vliv dlouhodobě malý zájem o nabízené věci i jejich nízká hodnota.

Mezi základní příčiny, proč jsou daňové pohledávky nedobytné, pak podle ministerstva financí patří nemajetnost a předluženost dlužníků nebo nemožnost dohledat majetek při úmrtí dlužníka.