Jedním z důvodů může být i to, že 40 procent mladých mužů ještě bydlí s rodiči. Druhým trendem v reprodukčním chování mladých českých mužů je skutečnost, že se zvyšuje jejich věk v době, kdy mají prvního potomka. Konkrétně z 26 let v sedmdesátých letech v současnosti výrazně překračuje třicítku. Vyplývá to ze studie „Reprodukční plány mladých mužů v ČR“ autorek Renáty Kyzlinkové a Anny Šťastné.

KOMENTÁŘE DNE:

Naplněný a důstojný život - na člena protikomunistického odboje Františka Zahrádku vzpomíná Václav Klaus ml. Čtěte zde>>

O děti pak mají zájem především vysokoškoláci (70 procent dotázaných vysokoškoláků), ale jen polovina mužů se základním vzděláním, uvádí studie. „Nechci děti, to ale neznamená, že nechci žít s partnerkou. Jen nevidím důvod, proč bych se měl hlavně rozmnožovat a trávit život šetřením na kočárek, byt, následně spořením na studia či byt pro svého potomka. Prostě jen propracovat a prošetřit svůj neopakovatelný život,“ řekl osmadvacetiletý ekonom Jan.

Zastánci co největší porodnosti jsou zaskočeni nemalým počtem mužů (14,2 procenta) a žen (7 procent), kteří přímo programově nepočítají s tím, že se jejich život bude vyvíjet podle staletí prověřeného modelu, v němž mít děti bylo samozřejmé.

Vedle úpadku morálky, ztráty životních hodnot či rozvolnění společenských vztahů vidí sociologové a psychologové příčinu i ve ztrátě vlivu náboženství či uvolnění postojů k sexu. Dalším důvodem je i ztráta role muže, který přestal být výhradním živitelem a autoritou, která rozhodovala o všem, co se v rodině událo. Upozorňují taktéž na to, že v posledních desetiletích se podstatně změnilo i postavení žen ve společnosti.

Rozhodující je kvalita partnerství

Podobně jako proběhla transformace reprodukčního chování žen, dochází v současnosti též ke změně reprodukčního chování mužů, shodují se experti. Ekonomická situace dovoluje jak ženám, tak mužům sestavit si život podle svého přání, uvádí studie.

Rodina a děti jsou přitom podle průzkumů CVVM a dalších institucí na předních místech hodnotových žebříčků českých mužů a žen. Rodiny si nejčastěji přejí mít dvě děti. Životní realita je ale někdy zcela jiná.

Ideálně by měl být přechod k rodičovství uvážený, plánovaný krok, který je mezi partnery diskutován a kde došlo ke vzájemné dohodě, uvádí studie. Klíčovou roli v rozhodnutí či životním záměru mít děti nemají ani tak ekonomické faktory, byť i ty hrají významnou roli, ale především kvalita partnerského vztahu. Tedy to, zda si muž s partnerkou, se kterou zamýšlí dlouhodobě žít, rozumí a má s ní pevný vztah.

„Rodičovství muže je závislé na kvalitě partnerského vztahu, vzájemné důvěře partnerů, vymezení partnerské dominance, submisivity,“ uvádí studie. Významnou roli má i to, v čem muž – potenciální rodič spatřuje smysl života, jaký má hodnotový žebříček. Významný vliv na rozhodnutí mít děti má i vzdělání mladých mužů. Větší zájem o to, aby jejich život pokračoval v jejich dětech, mají vysokoškoláci. Muž se základním vzděláním má proti vysokoškolákovi o 86 procent nižší šanci, že bude do budoucna plánovat děti.

Roli hraje i tradice, hodnotová orientace, stereotypní představy o rodičovství. Naopak výrazný vliv nemá, zda muž pochází z úplné či neúplné rodiny, či socioekonomické postavení. Z ekonomických faktorů v otázce zda mladý muž plánuje či neplánuje v budoucnu děti, má pak bytová situace. Ve věku 25-29 let totiž ještě 40 procent mladých mužů bydlí s rodiči, uvádí studie.