Výroba elektřiny z jádra je politicky kontroverzním tématem v celé Evropě od jaderného neštěstí v japonské elektrárně Fukušima v roce 2011. Po tomto neštěstí Německo oznámila, že do roku 2022 zavře všechny své jaderné elektrárny.

Snahy Finska a Francie o výstavbu nových reaktorů za využití nejnovější technologie se potýkají s velkým zpožděním a nadměrnými náklady. Za velmi kontroverzní je považován také plán Británie postavit jadernou elektrárnu s francouzským reaktorem.

Ve Švédsku je v současnosti v provozu devět jaderných reaktorů, které mají na celkové produkci elektřiny v zemi podíl zhruba 40 procent. Čtyři starší reaktory by se však měly do konce tohoto desetiletí zavřít.

Dohoda mezi vládou a opozicí neupřesňuje, jakou technologii by měly elektrárny využívat. Finská elektrárna Olkiluoto 3 a francouzská Flamanville využívají stejně jako britská Hinkley Point novou technologii francouzské státní firmy Areva. Finský projekt Fennovoima si však vybral pro své reaktory spornou technologii ruské firmy Rosatom.

Zruší daň z jaderné energie

Povolení může být podle dohody uděleno pro nahrazení stávajících reaktorů ve stejných místech. Maximálně může být postaveno deset reaktorů. V rámci dohody také země od příštího roku zruší daň z jaderné energie, kvůli které hrozily elektrárenské firmy uzavřením současných reaktorů.

Politici zdůraznili, že stanovený cíl mít 100 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2040 neznamená, že by jaderné elektrárny měly být poté uzavřeny. "To je cíl, ne termín odstavení, který by zakazoval jadernou elektřinu, a ani to neznamená konec jaderné energie," uvádí se v prohlášení.

Ekonomická stránka projektů v oblasti jaderné energetiky se však v posledních letech výrazně zhoršila. Mohou za to přísnější bezpečnostní požadavky, včetně toho, že reaktor musí být schopen odolat zřícení letadla, a pokles cen energií.