Článek
Celkem by se tak mělo spojit 37 řek v zemi, vyrůst 37 přehrad a vyhloubit 30 kanálů o celkové délce 15 tisíc kilometrů. Monstrózní akce má stát v přepočtu přes sedm biliónů korun a dokončena by mohla být za 20–30 let. Podle vlády umožní zavlažení 35 tisíc hektarů půdy a vytvoří zdroje pro výrobu 34 tisíc MW elektrické energie.
Stará myšlenka v novém kabátě
Ministryně pro vodní zdroje Uma Bhartiová prohlásila, že práce by měly být zahájeny v nejbližší době. „Propojení řek je naší prioritou, máme podporu lidí a jsem rozhodnuta to provést co nejrychleji,“ zdůraznila.
Podle Národní agentury pro vodní rozvoj, která na projekt dohlíží, „se dostupnost vody i pro pitné potřeby stala kritickým problémem, především v letních měsících“. „Na druhou stranu nadbytek srážek v některých částech země přináší pohromy kvůli povodním,“ upozornila.
Velká sucha jsou v Indii stálým problémem.
Kořeny megaplánu nejsou ale nové – sahají až do 19. století. Jeho prvky v 80. letech oprášila vláda Indiry Gándhíové, té se však nepodařilo získat souhlas jednotlivých států. Nynější vláda však už má i posvěcení Nejvyššího soudu a čeká se jen na schválení ministerstva životního prostředí. „Nápad je starý, ale Módího vláda odvedla všechnu práci s ním spojenou,“ podotkl mluvčí ministerstva pro vodní zdroje.
Lidnatou zemi trápí nerovnováha srážek
Části Indie trpí katastrofálním suchem už léta, situaci zhoršilo i to, že monzuny za poslední dva roky nepřinesly dost vláhy. Souvisí to ale i s globálním oteplováním a také s růstem populace v Indii, kde nyní žije 1,25 miliardy lidí.
Letos sucho postihlo na 330 miliónů Indů, tedy asi čtvrtinu populace. Kvůli vlně veder byly uzavřeny školy a zastavena veškerá práce venku.
Je to mrhání penězi i proto, že přecenili objem vody, která v řekách je
Nejhůře postižené indické státy musejí dovážet vodu ve vlakových cisternách, desítky tisíc zemědělců a hospodářských zvířat byly z vyprahlých oblastí přesunuty do táborů, kde dostávají bezplatně krmivo a vodu. Tisíce rodin byly nuceny emigrovat z vesnic do nejbližších měst, kde je voda dostupnější.
Odborníci: Bude to katastrofa
Odborníci ale varují před ekologickou katastrofou – pokud nebude předem provedena komplexní studie dopadů projektu. „Vláda se snaží překreslit geografii celé země,“ podotkl Latha Anantha z Centra pro říční výzkum.
„Co to způsobí komunitám, divoké přírodě, zemědělcům žijícím níže po řece? Je třeba se dívat na řeku nejen jako na zdroj vody, ale také jako na celistvý ekosystém,“ zdůraznil.
„Budou muset všude vykopat kanály. Je to mrhání penězi i proto, že přecenili objem vody, která v řekách je, a který plánují přesměrovat,“ dodal.
„Je to ještě nemožnější vzhledem ke klimatickým změnám, protože nikdo neví, co se s toky řek stane,“ přidal se Himanšu Takkar z Jihoasijské sítě pro přehrady, řeky a lidi. „Projekt se opírá o myšlenku přesměrování vodní masy z regionů, kde je jí nadbytek, do regionů, kde vládne sucho. Zatím ale neexistuje žádná vědecká studie, které oblasti mají skutečně více vody a které méně,“ uzavřel.
Poškodí to Bangladéš
Jak upozornil deník The Guardian, vládní projekt by mohl vést ke sporům nejen mezi indickými státy, ale také například se sousedním Bangladéšem. Indický plán by podle expertů negativně zasáhl sto miliónů obyvatel této chudé země, kteří žijí níže po toku Gangy a Brahmaputry a jimž řeka dává živobytí.
„Indie přikládá velkou důležitost prospěchu svého vlastního obyvatelstva zasaženého suchem, jenže přitom nesmí ignorovat naše práva,“ varoval bangladéšský ministr pro vodu Nazrul Islam. Upozornil, že 54 z 56 indických řek protéká přes Bangladéš.