"Nejvyšší dubnový přebytek rozpočtu je doprovázen vzestupem daňových příjmů bezmála o desetinu. To v podmínkách snižování daňové zátěže obyvatelstva, ke kterému již třetím rokem v České republice dochází, považuji za dobrý výsledek," uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Celkové příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně stouply o 27,6 miliardy na 427,7 miliardy korun. Nejvíce k tomu přispěly daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení a peníze přijaté od EU. Celkové výdaje státu meziročně klesly o 3,3 miliardy na 397,1 miliardy korun.

Kontrolní hlášení zafungovalo

Daňové příjmy bez sociálního zabezpečení ke konci dubna meziročně stouply o 16,1 miliardy na 186,1 miliardy korun. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 8,1 miliardy na 139,2 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) v meziročním srovnání stouplo o 1,3 miliardy na 77,6 miliardy korun. "S ohledem na růst inkasa lze usuzovat, že kontrolní hlášení má především preventivní charakter, což se projevilo především poklesem tzv. fiktivních faktur, kterými si plátci snižovali svou vlastní daňovou povinnost," uvedlo MF. Inkaso spotřebních daní meziročně stouplo o necelých pět miliard na 46,7 miliardy korun.

„Celostátní výběr DPH s meziročním růstem o 3,1 procenta lze pokládat nanejvýš za průměrný. Česká ekonomika podle tohoto čísla zpomaluje svůj růst proti loňsku. Celkově lze shrnout, že se rozpočtová situace jeví jako příznivá, ale nedává mnoho záruk k pokračování ve stejné míře do budoucna. Ohledně tempa růstu příjmů pro příští rok je na místě značná opatrnost,“ uvedl analytik UniCredit Pavel Sobíšek.