Hlavní obsah

Němci chtějí po českých farmářích geneticky nemodifikované mléko

Právo, Jan Švábek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

České producenty mléka drží nad vodou německé mlékárny. Nově ale po nich požadují geneticky nemodifikované mléko, kvůli kterému musí tuzemští výrobci částečně změnit krmivo pro dojnice a získat speciální certifikaci.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Výkupní ceny stále klesají, už se dostaly pod výrobní náklady,“ řekl Právu Václav Bulín ze Zemědělského družstva vlastníků ve Štichovicích na Plzeňsku. Družstvo nyní zpeněžuje litr mléka za 7,2 koruny, náklady na jeho produkci jsou ale podle Bulína o více než korunu vyšší.

Státní dotace, které čeští mlékaři dostávají, prý už dva roky nestačí na dorovnání ztrát. Tuzemské farmáře tak i letos zachraňují němečtí sousedi. Ti už sice nevykupují zboží za vyšší cenu než české podniky, s ohledem na přebytek mléka v Evropě však nadále hrají zásadní roli.

Jsme v pasti, nevíme, jak se sójových šrotů zbavit

Certifikují Němci

Čeští výrobci se ale musí poprat s novinkou – bavorští odběratelé po nich chtějí geneticky nemodifikované mléko. To znamená, že farmáři nesmějí používat geneticky upravené krmivo.

Pro štichovické družstvo, které produkt vyváží do mlékárny Bechtel ve Schwarzenfeldu, změna představuje velký problém. „Sójové šroty (gen. modifikované, pozn. red.) máme nakoupené na celý rok. Jsme v pasti, nevíme, jak se jich zbavit,“ líčí Bulín. Hodnotu zboží odhaduje na více než tři milióny korun.

Certifikaci „GMO-free“ nebudou tuzemským producentům vydávat české úřady, ale úřady německé. Podle českých mlékařů se částečně jedná o marketingovou kampaň. Zatím totiž podle nich nebylo potvrzeno, že by geneticky modifikované potraviny měly na člověka vliv.

Ochrana trhu?

„Několik studií prokázalo, že modifikované rostliny způsobují vyšší úmrtnost a nádorovitost u myší. Nikdo ale neví, jak se to projeví na lidech,“ upřesňuje František Krofta z Odbytového a obchodního družstva (ODOB) v Potvorově na Kralovicku.

Genetická modifikace rostlin spočívá v tom, že experti do organismu vnesou nebo v něm naopak deaktivují nějaké konkrétní geny. Například se přidávají geny pro odolnost vůči herbicidům. Přidání genu jiného druhu se nazývá transgenoze. První geneticky modifikovanou plodinou, kterou bylo v Česku povoleno komerčně pěstovat, byla kukuřice firmy Monsanto. Do jedné z odrůd byla vložena sekvence genu, který řídí produkci tzv. Bt-toxinu, jedovatého pro určité druhy hmyzu.

Krofta také dodává, že se jedná o dobrou ochranu domácího trhu před tím americkým, který se tlačí do Evropy, avšak je zamořený právě geneticky upravenými rostlinami.

Podle Jaroslava Šímy z Krajské agrární komory v Plzni, který zároveň zastupuje Oseckou zemědělskou a obchodní společnost, geneticky modifikovaná sója představuje více než 80 procent světové produkce. Tuna je dražší o zhruba dva a půl tisíce korun.

Němci náklady dorovnají

„Na GMO-free mléce už pracujeme. Počítáme s tím, že ho do Německa začneme vozit od 1. června,“ říká Šíma ze společnosti, která má smlouvu s mlékárnou Goldsteig v Chamu. Vyšší výrobní náklady by prý Němci měli finančně dorovnat.

Podobné plány mají i v Potvorově. „Předpokládáme, že nákup geneticky nemodifikovaných krmiv zahájíme na konci roku 2016,“ uzavírá Krofta.

Anketa

Vadí vám konzumace geneticky upravených potravin?
ano
84,7 %
ne
15,3 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 2942 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám