Přehrada by se napouštěla, jen když průtok dosáhne více než dvouleté vody, jinak by byla nádrž suchá. Obce v oblasti dolní Berounky by podle vodohospodářů dokázala ochránit až před stoletou vodou.

KOMENTÁŘ DNE:
 Co nám ukázal docent Konvička - Happening Martina Konvičky na Staroměstském náměstí analyzuje Jan Ludvík. Čtěte zde >>

Projekt, jenž na objednávku Povodí Vltavy zpracovala v loňském roce společnost Sweco Hydroprojekt, představili minulý týden starostům obcí v povodí.

„Nádrž by jednoznačně pomohla obcím na dolním toku Berounky. Pod tímto vodním dílem až po soutok s Vltavou by bylo ochráněno přes 3300 obyvatel a majetek v hodnotě téměř 30 miliard korun,” řekl generální ředitel povodí Petr Kubala.

Náklady na stavbu i s výkupem potřebných pozemků povodí vyčíslilo na pět miliard korun. Rozloha nádrže by podle studie byla mezi 979 a 1006 hektary.

Poldr by měl také vliv na povodňové průtoky Vltavy od jejího soutoku s Berounkou. „Jde o protipovodňové opatření blízké přírodě, protože nádrž by byla po většinu času prázdná a neznamenala by trvalé omezení hospodaření a života v dané lokalitě," dodal Kubala.

Varianty umístění hráze zvažované protipovodňové přehrady na Berounce

Varianty umístění hráze zvažované protipovodňové přehrady na Berounce

FOTO: Mapy.cz s použitím Povodí Vltavy

Povodí zdůrazňuje, že jde jen o studii proveditelnosti a podnět pro diskusi, rozhodnutí o stavbě bude na politicích. Podle regionálních médií debatu nad projektem znovu otevřel  náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství Marek Semerád (ČSSD). Pracovní skupina zřízená krajem řeší, jak předcházet ničivým povodním, které kraj zasáhly naposledy v létě 2013.

Místa Oty Pavla pod vodou

Studie zveřejněná na webu rychle rozpoutala debatu i na sociálních sítích, kdy lidé upozorňují například na to, že by voda při povodních zaplavila turisty a vodáky oblíbená místa spojená se spisovatelem Otou Pavlem, jako je třeba hospoda U Rozvědčíka nebo samota Kouřimecká rybárna.

„V oblasti dolní Berounky voda začíná páchat škody, pokud přesáhne úroveň dvouleté povodně. Každopádně pokud přijde povodeň, tyto pietní lokality budou zaplaveny - ať už s nádrží, nebo bez,“ řekl Novinkám mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

S tím ale nesouhlasí vedoucí správy CHKO Křivoklát Petr Hůla. „O dvouleté povodni tady nikdo ani neví, to se nedostane ani ze břehů. Když byla povodeň v roce 2002, tak se voda zastavila kus od prahu téhle Kouřimecké rybárny. Lidé, co stavěli mlýny a budovy v údolí řeky, dobře věděli, kde to mohou udělat. Odneslo to jen chaty, které si tam v posledních 70 letech postavili různí pohlaváři,” říká.

Obavy o turistiku

„Pro Křivoklátsko je to naprosto fatální, stejně jako pro poslední neregulovaný tok, kterým Berounka v ČR je. Pro vodáckou veřejnost by Berounka úplně skončila, znamenalo by to konec turistického ruchu s obrovskými ekonomickými dopady. Takže naše stanovisko je jednoznačně negativní,“ řekl Novinkám Hůla. Aby tyto debaty skončily, bylo by podle něj nejlepší vyhlásit centrální části Křivoklátska za národní park.

Hrad Křivoklát nabízí procházku po krovech královského křídla.

Hrad Křivoklát

FOTO: Radek Plavecký, Právo

Příznivce nemá vodní dílo ani v obci Zbečno, které by hráz měla chránit.

„Jsme proti tomu. Jsme blízko té hráze, jde nám o chráněné území, nikdo neví, co by to s ním udělalo. Byla by to průtočná hráz, takže by zadržela vodu jen na nějakou dobu a když by se odpustila, tak by vše, co voda přinesla, v té krajině zůstalo,” řekla Novinkám starostka Zbečna Taťána Prošková.

„Je to opatření, které v republice nemá obdoby, nejsou s tím žádné zkušenosti. Jde hlavně o ochranu dolní Berounky. Tady by se z toho stal mrtvý kraj, Berounka by pozbyla svého významu pro vodáky, obce z té turistiky žijí,” dodala.

Podle mluvčího povodí ale stavba myslí i na vodáky. „Studie sice nepočítá se splavností Berounky většími loďmi v případě, že by se některý typ suché nádrže postavil, ale v každém případě odtokové otvory při patě hráze by umožnily proplouvání plavidel rozměru běžných vodáckých kánoí a podobně,” uvedl Roldán.

Starostka připouští, že některý majetek by přehrada pomohla ochránit. Zbečno bylo postiženo stoletou povodní, byly tam zatopené domy, ale historická stavení postižená nebyla.

Stavba hrází u Křivoklátu nicméně není na pořadu dne. Stát naopak zkoumá možnost vybudování čtyř menších vodních nádrží pro případ dlouhých období sucha. [celá zpráva]