V loňském třetím kvartálu hrubý domácí produkt Ukrajiny klesl o 5,4 procenta. K růstu by se podle odhadů měla vrátit země až v příštím roce.

Ukrajina nedávno dokončila restrukturalizaci dluhu v objemu asi 15 miliard dolarů (376 miliard Kč), který má vůči zahraničním věřitelům. Kyjev a Moskva zároveň hledají řešení ukrajinského dluhu vůči Rusku, jemuž Ukrajina dluží ve formě dluhopisů tři miliardy dolarů a příští měsíc je má splatit.

Dluhopisy, které Rusko za tři miliardy dolarů koupilo od Ukrajiny, byly první částí „záchranného programu“, který vyjednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v prosinci 2013. Po převratu a svržení Janukovyče v únoru následujícího roku Rusko program zastavilo.

Rusko mluví o kompromisu

Ruský ministr financí Anton Siluanov v pondělí po setkání s šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou na summitu G20 v Turecku prohlásil, že Moskva je připravena dosáhnout s Ukrajinou kompromisu a předložila v otázce dluhu "zajímavou" nabídku. Detaily podle agentury Reuters neuvedl.

Zopakoval ale, že pro Moskvu je nadále nepřijatelné uvažovat o restrukturalizaci za stejných podmínek, jaké měli soukromí držitelé dluhopisů (ti Kyjevu odpustili pětinu jistiny a prodloužili splatnost dluhopisů o čtyři roky).

Ruská vláda trvá na tom, že její půjčka není komerčním dluhem, ale oficiální státní pomocí, která by měla být splacena. Prodlení se splátkami ruského dluhu by pro Ukrajinu bylo nebezpečné, protože MMF nemůže dál poskytovat pomoc zemím, které svým věřitelům včas nesplácejí závazky.