Jaký je váš názor na novelu zákona o hazardu, kterou v pondělí schválila vláda?

My v této novele nevidíme pražádný smysl. Spíše naopak. Jak jsme na poslední tiskové konferenci společně s Transparency International varovali, zúžení problematiky regulace hazardu pouze na výběr o něco vyšších daní je nesmysl. Neřeší to žádný z podstatných problémů, které tato společnost s hazardem má.

Jediným potenciálem takové novely je naplnění státní kasy a já na základě svých zkušeností se státem tvrdím, že tím poklesne zájem ministerstva financí, a zejména ministra financí Babiše o rychlé projednání nových, komplexnějších zákonů o hazardu.

Souhlasíte s navrženou různou daní pro různé typy her na základě odlišné společenské nebezpečnosti?

Jistě. Slyšeli jste někdy o někom, kdo by šel krást nebo upadl do dluhů, aby mohl vsadit sportku nebo si koupil los? Já si na takový případ nevzpomínám a pochybuji, že by se vůbec objevil. Gamblerství nebývá problém číselných loterií.

Odborníci vypracovali řadu modelů společenské nebezpečnosti různých forem hazardu, a pokud bereme tuto sektorovou daň jako jakýsi „daňový příplatek“ za provozování nebezpečné činnosti, pak by měl být nějak odstupňován podle míry toho nebezpečí.

Když někdo projede obcí rychlostí 52 kilometrů za hodinu, tak nedostane – alespoň doufám – stejnou pokutu, jako kdyby tam projel dvoustovkou. Existují odhady škod, které gamblerství vyvolává. Nejde zdaleka jen o náklady na léčbu, v tom je eliminace sociálních dopadů, škody vyvolané pácháním drobné i významné trestné činnosti, koneckonců spousta lidí je ve vězení pro činy, které spáchali kvůli možnosti hrát nebo naopak zaplatit dluhy ze hry, je tu snížený potenciál pracovní síly a tak dále. Ty odhady jsou od dvaceti miliard ročně výše, některé míří i přes třicet miliard. Neřekl bych, že z těchto škod bychom mohli obvinit číselné loterie.

Co vám tedy na vládní novele vadí?

Ten návrh má všechny parametry toho, čemu se říká záplata na věčné časy. Kdyby ministerstvo financí předložilo nový zákon o hazardu a související návrhy alespoň rámcově v době, kdy to podle legislativního plánu vlády udělat mělo, mohli jsme mít věc vyřešenou pořádně. Jenže když se podívám na posledních zhruba dvanáct měsíců, tak vidím, jak původní zásady a opatření z prvních, kvalitnějších verzí návrhu toho nového zákona korodují, jak se drolí a předloha se neustále zhoršuje.

Úplně vidím pokračování, kdy za několik dalších měsíců dospějeme k tomu, že takzvaně „nedojde k politické shodě“ a celé se to vrátí na začátek.

Takže podle vás jde ministerstvu financí jen o výběr daní?

To je přesně ono. Oni se na věc dívají jenom jako na problém naplnění státní kasy. Nový zákon má zpoždění asi tak rok a půl. Jenže nový zákon a komplexní změna hazardní legislativy, nikoliv naplnění státní pokladny, je to, oč tady má kráčet.

Současná platná právní úprava absolutně neřeší prevenci patologického hráčství a závislosti, nemá žádné tzv. adiktologické brzdy, neumožňuje regulovat a zdaňovat nadnárodní a obecně zahraniční loterijní společnosti, které vybírají sázky v České republice. To není jen sportovní sázení, to je poker, to jsou v podstatě automaty po internetu, kasino on-line.

Dalším problémem je, že lze pouze obtížně regulovat internetové sázení, nynější zákon neumožňuje dostatečně efektivní boj proti nezdaněným automatům a terminálům maskovaným například jako kvízomaty. Málo, respektive skoro vůbec nereguluje herny a kasina. Je toho prostě opravdu hodně, co tento zákon neumí. Je to ostatně zákon letitý, je mu pětadvacet let. Když si představíme, jak moc se za ty roky svět technicky změnil, tak je jasné, že i po mnoha novelizacích nemůže fungovat.

Když už hovoříme o snaze pouze vybrat daně, co říkáte na snížení denního poplatku za automat ze 110 Kč na 80, jak je to navrženo v současném návrhu vládní novely?

Ona celá ta geneze návrhu sazeb v novele je absurdní. Kdo věc nesleduje, už se v tom absolutně nemůže orientovat.

Místo toho, aby se daně měnily jednou, a to komplexním souborem zákonů, dostali jsme se liknavostí pana ministra Babiše s předložením zákona do fáze, kdy se to snaží dohnat novelou. Původní Volného novela zcela nelogicky a absurdně určovala 25% sazbu pro všechny druhy her bez ohledu na společenskou nebezpečnost.

Pak přišly nějaké pozměňovací návrhy a dohady. Za rozumný jsme považovali návrh na sazby 20 % pro měkčí hazard a 30 % + 110 Kč za den provozu pro tvrdý hazard (automaty). Následně, dost zvláštním způsobem, vznikl kočkopes 23 a 28 + 110 Kč/den.
A nyní, před posledním jednáním vlády, přišel pan Bartošek (KDU) s návrhem snížení denního poplatku na 75 Kč a ministr Babiš (ANO) s 80 Kč. Oba tyto návrhy, z nichž zvítězil na vládě ten druhý, považujeme za špatné. Argumentovat přesunem do ilegality nebo vznikem černého trhu je doslova trapné.

Automatový hazard se v ČR přemnožil a hlavním důvodem pro radikální změnu hazardní legislativy bylo právě umenšení tohoto přebujelého trhu a jeho spoutání jasnými pravidly. Debata stavěná na tom, „aby nám náhodou automatáři nezkrachovali“ nebo „aby nám někam neutekli“, ve světle tohoto faktu působí poněkud komicky.

Nebylo by tedy podle vás lepší zavést rovnou prohibici a zakázat celé herní odvětví?

Úplná prohibice nemá smysl. Určitá potřeba hrát ve společnosti je a je třeba jí nechat legální prostor. Tato argumentace je často zneužívána lidmi, jako je Ivo Valenta, a hazardními lobbisty, kteří ji používají jako strašáka před jakoukoli regulací. Inteligentní člověk by měl být schopen rozlišit tyto plané hrozby a nesmyslná vyhrožování od toho, co reálně „hrozí“.

Regulovat hazard je rozhodně potřeba, a pokud se konkrétní město či obec rozhodne hazard na svém území nemít, je to jejich svobodné rozhodnutí. Ani v takovém případě se nejedná o prohibici, lidé si mohou dojet do jiného města, pokud na tuto zábavu budou mít chuť, čas a peníze.

O prohibici bychom se mohli bavit jedině v případě celkového zákazu na úrovni státu. Ten určitě nedoporučuji a nemyslím si, že by to bylo vhodné řešení. V takovém případě by opravdu do věci mohl vstoupit organizovaný zločin. Nicméně provozovat na jednom místě načerno hernu není jednoduché a v případě dobrého zákona to může být i velmi riskantní. Takže bych to nebezpečí masového tajného hraní nepřeceňoval.

Ale zcela jistě by určitá poptávka byla, a kde je poptávka, tam vznikne i nabídka. Je proto třeba nastavit tvrdou regulaci, dát strop počtu kasin a heren, regulovat způsob poskytování on-line her, definovat přísně maximální sázku, zpomalit hry, vynutit přestávky, aby měl hráč čas se podívat na hru z alespoň nějakého odstupu.

O ničem z toho není ve vládní novele vycházející z návrhu poslance Jana Volného ani slovo. Je to zbytečný krok a daleko lepší by bylo věnovat raději čas tomu, co je potřebné a nesnese odkladu.