Valná většina objemu prominutých daní je za porušení rozpočtové kázně. V tom případě nejde přímo o daně ale o vracení peněz a penále za nesprávné použití financí z rozpočtu.

Daně může podle zákona prominout zcela nebo částečně pouze ministr financí, a to pouze z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo při mimořádných, zejména živelných událostech.

Odvody za porušení rozpočtové kázně se na celkovém prominutí daně podle Finanční správy podílely 87,3 procenta, tedy 5,1 miliardy korun. O rok dříve úřad za porušení rozpočtové kázně prominul dvě miliardy korun. V tomto případě rozhoduje Generální finanční ředitelství, nikoli ministr financí.

Porušením rozpočtové kázně je neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků z rozpočtu územně samosprávných celků, tedy například obcí nebo krajů.

Neoprávněným použitím je každé použití v rozporu se zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím, kterým byly peněžní prostředky poskytnuty. Dalším případem neoprávněného použití je také situace, kdy nelze prokázat, jak byly peněžní prostředky použity.

Finanční úřad přitom ze zákona musí při porušení rozpočtové kázně nebo jakékoli podmínky poskytnutí dotace vyměřit takový odvod v plné výši zpět včetně penále. Často se ale ukáže, že peníze byly využity správně a pochybení je pouze administrativní.

"Drtivá většina případů, kdy došlo k prominutí odvodu, se týkalo administrativního pochybení, kdy prokazatelně nedošlo k žádnému zneužití finančních prostředků (dotace) a žádné ztrátě pro veřejné rozpočty a daňové poplatníky," řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Mezi takové případy patří například pozdní dodání vyžadovaného dokumentu nebo například zpoždění kolaudace stavby.

Podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové umožnilo vyšší prominutí sankcí metodické nařízení Evropské komise z prosince 2013.

700 miliónů prominuli kvůli povodním

V případě samotných daní bylo nejvíce peněz loni prominuto u daně z příjmu právnických osob, a to 718 milionů korun. O rok dříve to byly pouhé dva milióny korun.

„V tomto případě šlo o opatření na zmírnění dopadu povodní schválené v roce 2013, které firmy vyúčtovaly v roce 2014,” vysvětlil Novinkám Žurovec.