"Nedávný vývoj globální ekonomiky a finančních trhů by mohl poněkud omezit ekonomickou aktivitu a pravděpodobně v blízké době vyvine další tlak na inflaci," uvedl Fed po dvoudenním zasedání.

Podle agentury Reuters dodal, že domácí ekonomika zůstává vcelku v rovnovážné situaci, hodlá však "monitorovat vývoj v zahraničí".

Většina ekonomů se v anketách agentury Reuters v poslední době přikláněla spíše k tomu, že Fed ve čtvrtek úroky zvyšovat nezačne. Fed dával letos opakovaně najevo, že při rozhodování o úrocích bude vycházet hlavně ze situace na trhu práce a z vývoje inflace. Jeho šéfka Janet Yellenová naznačovala, že raději by sazby začala zvyšovat později, než aby jejich růst uspěchala a podkopala tím ekonomiku.

Zvýšení zřejmě do konce roku

Fed ve čtvrtečních nových ekonomických předpovědích mírně snížil své odhady hospodářského růstu a inflace v příštích dvou letech, což podle analytiků mohlo rovněž přispět k odložení začátku zvyšování sazeb.

Většina činitelů Fedu ale dál předpokládá, že do konce roku se základní sazba nejméně jednou zvýší.

Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila růst na 3,7 procenta z tempa 0,6 procenta v předešlém kvartálu a zaznamenala nejvýraznější expanzi od loňského léta.

Trh práce se soustavně zlepšuje, inflace ale zůstává hluboko pod dvouprocentním cílem Fedu a v srpnu spotřebitelské ceny poprvé za sedm měsíců klesly.

Čínské problémy

Komentátoři ale především poukazovali na to, že Fed mohly od zvýšení úroků odradit srpnové otřesy na globálních trzích, vyvolané zejména signály dalšího zpomalování růstu čínské ekonomiky. Slabost druhé největší ekonomiky světa může mít utlumující vliv na zbytek světa včetně USA.

Centrální banka od konce roku 2008 v zájmu podpory ekonomiky drží základní sazbu usměrňující krátkodobé mezibankovní půjčky na rekordně nízké úrovni nula až 0,25 procenta.

V minulých letech podporoval Fed ekonomiku rozsáhlými nákupy dluhopisů a dalších aktiv, loni ale program nákupů dluhopisů ukončil. Od té doby naznačuje, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006.

Takřka nulové úroky podporovaly zotavování ekonomiky z poslední krize. Mezi ekonomy i některými členy Fedu se už ale množí obavy z toho, že příliš dlouhé udržování prakticky nulových úroků by mohlo vyvolat další "bublinu" nadhodnocených cen aktiv, která vyvolá krizi podobnou té, k níž vedl v minulém desetiletí neudržitelný růst cen nemovitostí.