Jednotlivé strany vládní koalice potřebují profinancovat svoje volební sliby a oslovit ty skupiny, ze kterých se rekrutuje část jejich voličů, konstatují ekonomičtí analytici. Je to přirozené, nic proti tomu, jen se představy dostávají pomalu do střetu s realitou, tedy s možnostmi rozpočtových příjmů pro příští rok. Prakticky žádný resort přitom nepředložil analýzu efektivnosti svých výdajů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Jsem zavalen nápady na nové výdaje, chybí pouze nápady na zvýšení příjmů,“ říká ministr financí Andrej Babiš (ANO), který musí rozpočet v hrubých rysech připravit do konce června. Pokud by měl vyhovět všem představám resortů a odborů, rozpočtový deficit by atakoval úroveň sto miliard korun, odhadují analytici.

Peníze na platy

V letošním roce počítá rozpočet s výdaji přes 130 miliard na platy zaměstnanců veřejné sféry, tedy na učitele, pracovníky státní správy, hasiče a další. Koalice se dohodla, že schodek rozpočtu je udržitelný při tříprocentním zvýšení platů pro veřejnou sféru a současně umožní valorizaci penzí.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) však už nyní požadují na platy více peněz – sumy se pohybují od tří do pěti miliard navíc pro každý resort.

Své představy zveřejnily i odbory. Současný růst mezd a platů by zajistil dohnání platové a mzdové úrovně Rakouska u zaměstnanců veřejné sféry až za sto let, upozornil předseda největší odborové ústředny – ČMKOS – Josef Středula. Toho by se nikdo ze současných generací nedožil. A tlačí na sociální demokracii, aby ve vládě prosadila svižnější růst platů.

Otevřená zůstává i otázka valorizace penzí. V současnosti jde na penze ročně asi 356 miliard.

Bitva o živnostníky

Jestliže se sociální demokracie soustřeďuje na zaměstnance žijící z platu a důchodce, lidovci vidí potenciální voličský zisk v řadách živnostníků. Koaliční rada tak bude muset řešit jejich požadavek, aby vláda vrátila živnostníkům, kteří uplatňují paušály, slevu na dítě i na partnera, který je na rodičovské dovolené.

Státní kasa by ale přišla o dvě miliardy korun. Ministr financí Babiš s tím podle vlastních slov principiálně problém nemá. Ale, jak říká, „máme určený nějaký deficit a musíme to všechno dobře propočítat“.

Jak sociální demokracie, tak lidovci nezůstávají jen u požadavků. Lidovci jsou odhodláni, pokud s navrácením slev pro živnostníky neuspějí, obrátit se v této věci na Ústavní soud.

To ministr školství Marcel Chládek je skromnější. Když své požadavky neprosadí a jím řízený resort by dostal méně peněz než letos, potom by podle svých slov „u toho být nechtěl“.

Kde najít peníze

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu únik daně z přidané hodnoty (DPH) v ČR dosahuje okolo 100 miliard ročně. Snížit daňové úniky a vybrat lépe daně by mohl být zdroj peněz pro to, aby i při zachování 70miliardového deficitu mohly být aspoň v určité míře naplněny požadavky koaličních stran a jejich volební priority.

Jenže elektronická evidence tržeb, což je jeden z prostředků, jak posílit rozpočtové příjmy a snížit daňové úniky, zejména u DPH, nemá jednoznačnou podporu ani u koaličních lidovců. ODS a TOP 09 chtějí dokonce tento prostředek pro lepší výběr daní obstruovat v Poslanecké sněmovně, aby nemohl být do konce roku přijat.

Soc. dem by nebyla proti zvyšování daní, což je ale u zbylých koaličních partnerů nereálné. Strany vládní koalice proto pozorně sledují zprávy Českého statistického úřadu, který v posledních týdnech přináší jen pozitivní zprávy o nad očekávání vysokém růstu české ekonomiky. Pokud by se tento trend potvrdil, bylo by možné zvýšit odhady rozpočtových příjmů, možná až o deset miliard.

Rozpočet však musí brát v potaz především fakt, že ekonomice se příští rok například i vlivem vývoje v zahraničí nemusí tolik dařit.

Je dobré přidat lidem na mzdách a platech, shodují se ekonomičtí analytici. Vyšší příjmy zvyšují nákupy, spotřebu, podporují růst ekonomiky. Jenže i přes slušný ekonomický růst Česko nedokáže hospodařit s tím, co vybere na daních. Na pouhé zajištění provozu země si tak budeme muset příští rok vypůjčit přinejmenším koalicí schválených 70 miliard. To ukazuje, že náklady na provoz státu jsou i v období růstu ekonomiky o tuto sumu větší, než kolik se vybere na daních.

Kumulovaný dluh už dosahuje úctyhodných 1,8 biliónu korun, které jednou někdo bude muset zaplatit.