Téměř třetina dánské populace již využívá službu MobilePay, která umožňuje bezhotovostní převod peněz prostřednictvím chytrých mobilních telefonů. Dánsko rovněž patří mezi přední země Evropské unie v počtu plateb kreditními kartami na obyvatele.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Návrh je součástí předvolebního balíku opatření na podporu hospodářského růstu, jehož cílem je snížení nákladů a posílení produktivity v podnikatelském sektoru. Opatření ještě vyžadují souhlas parlamentu, termín hlasování zatím není znám.

Podle agentury Reuters není pravděpodobné, že by se návrh v Dánsku setkal s větším odporem. V zemi je totiž již nyní zcela běžné hradit prostřednictvím platební karty i ty nejmenší nákupy, jako je například balíček žvýkaček.

V Česku až padesát mincí

Organizace Finansraadet, zastupující zájmy dánských finančních institucí, uvedla, že odchod od hotovosti by obchodům ušetřil peníze za bezpečnostní opatření a čas, který zaměstnanci stráví manipulací s hotovostí v pokladně. Existují však obavy, že úplný přechod na elektronické platby by mohl zvýšit riziko podvodů.

Povinnost přijímat hotovost stanoví v Česku zákon o oběhu bankovek a mincí. Ten mimo jiné říká, že „právnické i fyzické osoby jsou povinny přijmout až 50 mincí v rámci jedné platby, a to bez ohledu na jejich nominální hodnotu”.

Naopak bezhotovostně musí lidé posílat platby vyšší než 270 tisíc korun v rámci opatření v boji s korupcí a praním špinavých peněz.

Nejrozšířenější je bezhotovostní placení v severských zemích, například v  Norsku je možné kartou zaplatit i příspěvek v kostele. Bezhotovostní platby jsou výhodné pro stát z hlediska výběru daní, jelikož se dají lépe kontrolovat než hotovost. Podle německého deníku Bild chce Řecko povinně zavést bezhotovostní placení u nákupů nad 70 eur (1920 korun).