Podle připravovaného materiálu, jehož základní body v těchto dnech německé ministerstvo hospodářství zveřejnilo, by uhelné elektrárny starší než 20 let měly platit 18 až 20 eur (495 až 550 korun) za každou tunu CO2 vzniklého při výrobě.

Ministerstvo předpokládá, že tento odvod nahradí evropský systém emisního obchodování, který je kvůli nízkým cenám povolenek neúčinný a nemotivuje energetické firmy k upřednostňování nízkouhlíkových zdrojů.

Německu v současnosti hrozí, že nedokáže splnit vlastní cíl snížit do roku 2020 své emise CO2 o 40 procent proti úrovni roku 1990. Při současném tempu snižování emisí mu bude chybět k naplnění cíle asi 22 miliónů tun CO2. Tyto emise odpovídají zhruba roční produkci uhelných elektráren o celkovém výkonu deset gigawattů.

Obávají se zavírání elektráren a propouštění

Část spolkových zemí se ale brání proti záměru zdanit výrobu uhelných elektráren a v podstatě je tak donutit k zastavení výroby. "S takovými plány hrozí deindustrializace Lužice," varoval saský premiér Stanislaw Tillich z Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Podle něj by po zdanění naprostá většina hnědouhelných elektráren v Lužici neměla naději na rentabilní provoz.

Braniborský premiér Dietmar Woidke, který je stejně jako spolkový ministr hospodářství Sigmar Gabriel členem sociální demokracie (SPD), vyjádřil obavy, že zdanění hnědouhelných elektráren v Lužici zničí desítky tisíc pracovních míst. Ztráty pracovních míst v černouhelných elektrárnách se obává premiérka Severního Porýní-Vestfálska Hannelore Kraftová z SPD.

Obnovitelné zdroje zatím uhlí nezastoupí

Ke kritice záměru se připojily i odbory. Šéf odborového svazu Verdi Frank Bsirske o víkendu prohlásil, že pokud ministerstvo hospodářství svůj záměr uskuteční, zanikne přímo v elektrárenských provozech 30 tisíc pracovních míst a dalších 70 tisíc v návazných oborech. Bsirske vyzval vládu, aby místo zdanění uhelných elektráren prosazovala energetickou šetrnost a podporovala investice do kogenerační výroby elektřiny a tepla.

Německo už v minulosti rozhodlo, že do roku 2022 odstaví své jaderné elektrárny.  Podle poslední studie bude jejich likvidace stát nejméně 19 miliard eur (přes půl biliónu korun). [celá zpráva]

Zdanění výroby proudu z uhlí by mělo utlumit sektor, který má nyní největší podíl na výrobě elektřiny v Německu. Produkci těchto odvětví by měly v budoucnu nahradit obnovitelné zdroje, jejichž podíl na celkové výrobě elektřiny by měl v roce 2035 dosáhnout 55 až 60 procent.