Článek
Německá vládní koalice před čtyřmi lety po jaderné havárii v japonské Fukušimě rozhodla, že všechny jaderné elektrárny musí ukončit provoz do roku 2022. V Německu je v provozu 17 jaderných elektráren, v posledních letech začala demontáž 12 elektráren s již ukončeným provozem.
„Zemi čeká nejdražší a největší demolice v německých dějinách. U každé elektrárny to znamená odstranit zhruba půl miliónu tun oceli a betonu a oblast dekontaminovat. Postavit jadernou elektrárnu trvá dlouho, její likvidace ale trvá ještě déle,“ napsal Süddeutsche Zeitung.
Deník rozebírá odbornou expertizu likvidace jaderných elektráren, jíž si nechal zpracovat německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Předběžné propočty odhadují náklady kolem 19 miliard eur (523 miliard korun). Němci se také musí shodnout, kde bude trvalé úložiště jaderného odpadu. Ve hře jsou podle listu bývalé solné doly Gorleben v Dolním Sasku, kde již navzdory občasným protestům fungují dvě dočasná úložiště.
Strach z insolvence
Odborníci se obávají rizika insolvence energetických koncernů, odpovědných za likvidaci. Společnosti RWE, E.ON nebo Vattenfall totiž zažívají hospodářsky těžké roky kvůli nízkým cenám elektřiny z klasických uhelných a plynových elektráren a snaží se tyto starší zdroje prodat.
Na likvidaci jaderných elektráren sice firmy vytvářejí rezervy, nicméně tvrdí, že vzhledem k předčasnému ukončení jejich životnosti si elektrárny na likvidaci dosud nevydělaly. Financování by proto podle expertů měl mít na starosti státní fond, do kterého přispějí energetické koncerny i vláda.
V rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl šéf frakce FDP v hessenském zemském sněmu Florian Rentsch, že vsadit po odklonu od výroby energie z jádra pouze na obnovitelné zdroje energie je chyba.
Na likvidaci šetří i ČEZ
Desítky miliard korun bude muset za likvidaci jaderných elektráren v budoucnu platit i největší česká energetická firma ČEZ. Proto již od roku 1997 podle Atomového zákona ukládá prostředky na budoucí likvidaci elektráren na speciální účet.
„Jaderná elektrárna Dukovany byla spouštěna v letech 1985 až 1987, je tedy v provozu 30 let. Jaderná elektrárna Temelín je v provozu o 15 let méně. Dnes se předpokládá, že v Dukovanech půjdou postupně jednotlivé bloky do důchodu mezi roky 2035 a 2040,“ řekla Novinkám předsedkyně SÚJB Dana Drábová.
Odhady nákladů na vyřazení jaderného bloku se podle Drábové pohybují mezi 10 až 30 procenty původní investice. Dukovany momentálně vytvářejí rezervu tak, aby pro vyřazování bylo k dispozici 17 miliard korun (pro čtyři bloky), pro Temelín se počítá s náklady ve výši 14,5 miliardy korun (dva bloky.)
Podle mluvčího společnosti ČEZ Ladislava Kříže může vyřazování jaderných elektráren v závislosti na zvolené strategii trvat až několik desítek let.
