Zpočátku má být z evropských dotací vyčleněno zhruba 20 miliard korun, na které by se skrze investičně zajímavé projekty mohl navázat soukromý kapitál. Řádově by šlo o další desítky miliard korun.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Tyto prostředky by pak vláda mohla prostřednictvím návratných kapitálových investic z fondu fondů, ale i půjček a záruk – nikoli dotací – rychleji než dosud směrovat do oblastí, které považuje za svoji prioritu. Například do výstavby dálnic a železnic, sociálního bydlení, energetických úspor, vodohospodářství či podpory malého a středního podnikání.

Máme unikátní šanci vytvořit si z části evropských zdrojů de facto státní kapitálMartin Pros, náměstek ministra financí

Na návrhu zřízení struktury tzv. inovativních finančních nástrojů (IFN), které už s podporou Evropské komise začalo využívat například Slovensko, nyní intenzivně pracuje hned několik rezortů – ministerstva financí, průmyslu a obchodu, dále i ministerstvo pro místní rozvoj a úřad vlády.

Správcem peněz má být záruční a rozvojová banka

Informace o chystané novince v oblasti čerpání evropských prostředků potvrdil Právu náměstek ministra financí Martin Pros. Podle něj by plánovaný fond měl sloužit jako doplnění a podpora stávajících operačních programů, které financují projekty úspěšných žadatelů o evropské dotace.

„Představa je taková, že ČMZRB, resp. na její struktuře nově vzniklá státní investiční a rozvojová banka, by byla poskytovatelem bankovních služeb pro všechny řídicí orgány čerpání evropských dotací a mohla by být partnerem českých i mezinárodních finančních institucí, jako jsou Evropská investiční banka nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj,“ řekl Právu Pros s tím, že případné využití struktury ČMZRB musí ještě na konci ledna posvětit vláda.

Pros: Podpoří růst ekonomiky a zaměstnanost

„Máme unikátní šanci vytvořit si z části evropských zdrojů de facto státní kapitál a vtažením soukromých investorů do zajímavých projektů získat další zdroje. Tím můžeme významně zvýšit celkový objem finančních prostředků pro potřebné investice do ekonomiky, které by měly podpořit hospodářský růst a zaměstnanost,“ dodal náměstek.

Finanční nástroje by podle něj měly pomoci zrychlit čerpání peněz z fondů EU v probíhajícím programovém období 2014–2020 a zapojit do spolufinancování projektů soukromé zdroje, hlavně bank, které sice disponují značným kapitálem, ale do reálné ekonomiky z něj pouštějí jen zlomek.

Stát má zálusk na stovky miliard

Prostředky spravované transformovanou ČMZRB by podle expertních odhadů, které si nechalo vypracovat ministerstvo financí, mohly teoreticky představovat až 10 procent celkového objemu evropských dotací schválených Bruselem, tedy až 50 až 65 miliard korun. Dodatečné soukromé investiční zdroje by se pak podle podmínek Evropské komise mohly pohybovat až v řádu stovek miliard korun.

Investované peníze se budou postupně vracet a bude je tak možné v budoucnu využít na další projekty Tomáš Novotný, náměstek ministra průmyslu a obchodu

Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Tomáše Novotného by jen z nového operačního programu Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost mělo být na finanční nástroje vyčleněno zhruba 12 miliard korun. Investiční podporu by pak měly získat především malé a střední firmy, ať už na rozjezd, či inovace, ale třeba i projekty v energetice či rozvoj tzv. brownfieldů.

„Výhodou finančních nástrojů by mělo být, že investované peníze se budou postupně vracet a bude je tak možné v budoucnu využít na další projekty,“ řekl Právu Novotný. Jak ale upozornil, bude vždy zapotřebí pečlivě předem posuzovat rizika a návratnost jednotlivých projektů.

Vláda by měla finální návrh na vznik finančních nástrojů schvalovat na konci letošního léta, ještě předtím však musejí proběhnout konzultace s Evropskou komisí. Ministerstva si od zavedení mechanismu IFN, tedy inovativních finančních nástrojů, slibují mj. i snížení korupce a vyšší transparentnost při rozdělování evropských prostředků, zejména díky plánovanému zapojení bank a dozoru, který nad nimi vykonává Česká národní banka.

ČMZRB, která se nyní soustředí výlučně jen na podporu malého a středního podnikání a podporu bydlení, by nyní podle pracovního materiálu ministerstev měla čekat kompletní transformace, jejímž výsledkem by měl být vznik nové České investiční banky.

Na Slovensku již fond fondů funguje 

Evropská komise vznik finančních nástrojů podporuje – do tápající evropské ekonomiky chce tímto způsobem dostat více soukromých peněz, což by mohlo přispět k jejímu rychlejšímu růstu. Podle Veroniky Vároši z ministerstva pro místní rozvoj bude úspěch finančních nástrojů záviset na tom, jak dobré projekty bude ČR schopna vygenerovat. „Spuštění podpory z finančních nástrojů lze očekávat nejdříve koncem tohoto roku,“ dodala Vároši.

Výhod IFN se rozhodla využít i slovenská vláda, která loni zřídila Slovenský investiční holding (SIH) financovaný z rozpočtu Evropské komise. Česká ministerstva se tímto krokem Slováků podle Prose inspirovala. Podle informací slovenských médií má SIH mít prozatím k dispozici zhruba 420 miliónů eur (téměř 12 miliard Kč).

„Z dlouhodobého hlediska je cílem SIH zejména vytvoření prostoru pro další příspěvky soukromých investorů nebo mezinárodních finančních institucí, které podpoří velké, investičně náročné, ale návratné projekty na Slovensku,“ uvedlo pro Právo slovenské ministerstvo financí. SIH lze podle něj označit za suverénní „fond fondů“, který byl založený s cílem podpořit ekonomický růst Slovenska prostřednictvím investic do různých strategických oblastí.