Ministr energetiky Spojených arabských emirátů (SAE) Suhajl al-Mazrúví upozornil: „Strategie se nezmění. Říkáme trhu i ostatním producentům, že musí být racionální. Každý musí přijmout opatření, ale pokud jde o ty, kdo produkují ropu nejdráže, logika i tržní pravidla říkají, že oni by měli být první, kdo utáhnou kohoutek či sníží těžbu.“

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Jeho slova se netýkají ani tak Venezuely, Íránu či Ruska, jimž pokles cen o 60 procent za poslední půlrok dělá nejvíc potíží. Adresátem jsou především američtí těžaři, kteří tzv. frakováním získávají ropu z ropných břidlic a písků. Tak v USA vzrostla těžba za poslední léta asi o polovinu a předstihla i Saúdskou Arábii, která je považována za hlavního iniciátora nedávného rozhodnutí OPEC neomezovat těžbu a nebránit tak pádu cen.

Barel za 31 dolarů?

Přímo na USA ukázal i Mazrúví, když pokles cen spojil s nadbytkem ropy na trhu: „Vidíme nadměrnou nabídku, jež přichází v prvé řadě ze strany břidličné ropy, a to je třeba napravit.“

Christof Ruehl ze státního fondu Abu Dhabi Investment Authority proto soudí, že soupeření o tržní podíly mezi OPEC a Spojenými státy povede k „období nepřetržité nestálosti“. Stejné vyhlídky nabízí i americká vládní agentura pro analýzu informací o energetice. Podle ní bude nabídka ropy, která stlačuje cenu, převládat nad poptávkou jak letos, tak příští rok.

Michael Wittner, který vede v bance Société Générale oddělení pro ropný výzkum, varuje podle listu The Wall Street Journal, že v zásobnících v tomto čtvrtletí bude přibývat 1,6 miliónu barelů nadbytečné ropy denně a v příštím čtvrtletí už 1,7 miliónu. To může dál srážet ceny: „Ropy stále přibývá. Nálady zůstanou záporné, dokud nedojde ke změně v těžbě.“

Banky proto nyní prudce snižují odhady příštích cen. Barel může podle Goldman Sachs už za půl roku stát jen 39 dolarů. „Obchodníci se nyní budou dívat na 40 dolarů jako na nový základ pro ceny ropy,“ podotkl podle listu The Guardian James Hughes, tržní analytik firmy Alpari. Jak listu The New York Times řekl Per Magnus Nysveen z norské konzultační firmy Rystad Energy, „hranice bolesti pro americké těžaře z břidlic byla dosažena, už když ceny klesly pod 50 dolarů“.

„Volání po ropě za 40 dolarů by mohlo vést řadu lidí k tomu, aby to vzdali,“ soudí podle Guardianu John Kilduff z investiční firmy Again Capital. Může být ještě hůře, jak naznačila prognóza Bank of America, podle níž bude barel do konce března za 31 dolarů.

Trhy se už začínají obávat bankrotů těžařských firem a krachu americké konjunktury. Jak německému listu Die Welt řekl Alfred Roelli, šéf investičních strategií ve švýcarské firmě Pictet, už 50 dolarů za barel je „zlomovým bodem americké ekonomiky“. Když se tedy snížila výrazně pod tuto hranici, začaly klesat i ceny amerických akcií.

Hrozivá vidina

Těžba ropy se za poslední léta stala jedním z hlavních motorů amerického oživení: podle hedgeového fondu Bridgewater na ni připadla plná čtvrtina z dvou procent loňského růstu v USA. Fond už loni v listopadu uvedl, že pokud cena klesne pod 75 dolarů, sníží to americký hospodářský růst dokonce o plnou třetinu, tedy o 0,7 procenta.

Podle Deutsche Bank bylo od roku 2010 investováno do těžby 550 miliard dolarů. Opakuje se přitom do jisté míry příběh poslední krize, kdy dluhopisy na rizikové americké investice nakupoval celý svět, a pak na to doplatil. Také investice do těžby břidličné ropy byly ve formě vysoce úročených půjček rozprodány po světě. „Pád cen by nyní mohl v USA vést ke zhroucení tohoto domečku z karet, a to s celosvětovými důsledky,“ obává se Die Welt.

Pokud ceny nezačnou opět růst, může se záhy ukázat, že americký energetický boom stojí na vratkých základech. A Mazráví už upozornil: „Je nepravděpodobné, že uvidíme náhlý vzestup cen ropy, jejíž současné ceny jsou neudržitelné − ne pro nás, ale pro jiné.“

„Pak bude otázkou, jak zareaguje stát,“ řekl Weltu Roelli. Pokud by vláda USA musela reagovat, může to pro ni znamenat další vlnu zadlužování − tentokrát ne kvůli bankám, jako v roce 2008, nýbrž kvůli energetickým firmám.