Šance najít si po škole práci se ale naštěstí zvyšuje. V roce 2012 byla totiž pravděpodobnost nezaměstnanosti mladých do roku po ukončení studia 28,8 procenta, v roce 2010 pak přes 30 procent.

Přes tento vysoký počet je na tom v evropském srovnání Česká  republika dobře. Práci do roka po skončení svého vzdělávání totiž nenajde například polovina mladých Řeků či Španělů.

Neosvojí si potřebné pracovní návyky

Nejmenší problémy rychle vstoupit na trh práce mají vysokoškoláci. Pravděpodobnost nezaměstnanosti trvající i rok po ukončení vysokoškolského studia se u nich pohybuje kolem 15 procent, uvádí ČSÚ. U osob se středním vzděláním bez maturity je to kolem 30 procent, u lidí se základním vzděláním už pravděpodobnost možných obtíží při hledání zaměstnání stoupá až k 80 procentům.

První zaměstnání je přitom často rozhodující pro získání potřebných pracovních návyků, může motivovat (ale také jakoukoli motivaci zničit) k dalšímu vzdělávání, snaze prosadit se v práci.

Firmy, mohou-li si vybírat, logicky dávají přednost zkušenějším pracovníkům, potvrzují zaměstnavatelé. Vědí, co mohou od pracovníka čekat. Starší pracovník nemá tendenci práci při sebemenším problému měnit, starší pracovnice zase neodchází na mateřskou dovolenou. Mladí pracovníci „bez minulosti“ mají velká očekávání, na první pracovní problém mnohdy reagují odchodem, někdy mají i přemrštěné platové požadavky. Mladé ženy zase čeká mateřská.

Podle analytiků pracovního trhu v Česku svoji roli hraje také skutečnost, že jen menší část studentů při studiu pracuje. Plynulý přechod k pevnému pracovnímu poměru je tak v Česku spíše výjimkou.

Po skončení především vysoké školy si mladí dopřávají poslední dlouhé prázdniny. Umožnuje jim to i fakt, že během studia je živili rodiče. Ti to velmi často vydrží i dalších několik měsíců, takže mladí nemají bezodkladnou potřebu si začít vydělávat. Když se vracejí z posledních prázdnin, místa, o která by měli zájem, jsou už obsazena těmi, kteří místo loučení se se studentskou svobodou zvolili jistotu zaměstnání.

„Již na začátku pracovní kariéry se tak vytváří jednoznačné rozdělení na ty úspěšné a méně úspěšné,“ uvedl Ondřej Nývlt z odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Vyjít pouze ze základní školy a hledat uplatnění je dnes jen těžce zvladatelný úkol, potvrzují personalisté. Míst bez kvalifikace rapidně ubývá. O tato místa mají navíc zájem zahraniční pracovníci, kteří jsou také ochotni pracovat za minimální mzdu.

Podle statistiků řada mladých lidí proto po skončení škol zamíří do velkých měst a do Prahy. Tady je totiž šance najít práci podstatně vyšší než v regionech.

Z regionálního pohledu je nejhorší situace v zaměstnávání mladých na severozápadě Čech. V Ústeckém a Karlovarském kraji v průměru každý třetí mladý člověk v krátké době po ukončení studia nenajde práci. „Naopak v Praze je to pouze každý dvacátý,“ uvádí Gabriela Strašilová z ČSÚ, jedna z autorek analýzy o zaměstnanosti mladých.

Problém celé Evropy

Vysoká nezaměstnanost mladých lidí je podle ní zásadním problémem, který řeší celá Evropa. Některé státy se s tímto faktem vyrovnávají úspěšněji, například Německo a Rakousko. Naopak pro jižní Evropu je typické, že po škole marně hledá práci až polovina mladých, vyplývá z údajů Eurostatu. Mladí lidé bez práce jsou i živnou půdou pro všechna extremistická hnutí a strany.