Článek
"Za loňský rok jsme nedočerpali 12 miliard korun, to je definitivní," řekla ministryně. O tom, jaká ztráta Česku hrozí letos, bude prý jasno po analýze v lednu.
"Chci vyhodnotit, zda to bude pod 20 miliard korun, nebo to bude 23 miliard, nebo těch 30 miliard, co říkáme my jako ministerstvo pro místní rozvoj. Ale já si myslím, že se možná vejdeme i pod těch 20 miliard korun," dodala ministryně.
O kolik peněz z evropských fondů Česko přijde letos, bude záležet hlavně na řídicích orgánech jednotlivých operačních programů. Těm vláda nařídila, aby hrozící nedočerpání různými opatřeními včetně rychlejšího vypisování nových výzev výrazně snížily. Za několik týdnů by tak mělo být jasné, kolik peněz se letos podaří reálně vyčerpat.
Nejhorší v EU
"Na začátku příštího roku plánujeme revizi stanovených opatření s cílem efektivně dočerpat maximum prostředků evropských fondů v programovém období 2007-2013," řekla ministryně. Predikce ministerstev prý mluví o pěti miliardách korun, které se nepodaří vyčerpat v příštím roce.
"Zde ale musím upozornit, že odhady ministerstva jsou opět o něco pesimističtější a budeme vyvíjet maximální úsilí v koordinaci efektivního dočerpání jednotlivých operačních programů," řekla před časem Šlechtová.
Česko je z pohledu čerpání evropských peněz nejhorší z celé EU. MMR odhaduje, že celkem za končící programové období ČR nedokáže vyčerpat až 40 miliard korun z celkových více než 700 miliard korun, které mělo Česko k dispozici. Poslední možnost čerpat tyto peníze bude v příštím roce.
Podmínky plníme ze třetiny
Pro čerpání peněz z fondů EU v příštích letech plní Česko podle Šlechtové pouze z jedné třetiny. Chybí hlavně některé zákony, které se Česko zavázalo přijmout, jako je služební zákon či zákon o posuzování záměrů na životní prostředí (tzv. proces EIA).
"Předběžné podmínky Česká republika v tuto chvíli neplní zhruba ze 70 procent," řekla Šlechtová. Podle ní jde hlavně o legislativní problémy, protože stále chybí některé zákony. Jedním z restů, který spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj(MMR), je nedořešená elektronizace veřejných zakázek.
"Evropská komise čtyři roky trvala na tom, že musí existovat služební zákon. Doufám, že i tím, že je v platnosti a bude účinný od ledna 2015, tak Česká republika tuto podmínku splnila," dodala Šlechtová.
Za výraznější problém považuje chybějící zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, takzvaný proces EIA. Ten měl podle slibu ČR platit od ledna 2015, tento termín se však zcela určitě nestihne.
"Vzhledem k tomu, že je k této legislativě opravdu spousta pozměňovacích návrhů a vzhledem k tomu, že tento zákon byl zařazen pozdě na projednávání Poslaneckou sněmovnou, tak ten zákon nebude platit od ledna 2015," řekla Šlechtová s tím, že reálnější termín je březen příštího roku.
Všechny předběžné podmínky, k jejichž přijetí se Česko zavázalo v takzvané Dohodě o partnerství, musí platit nejpozději k 1. lednu 2016. Dokud však ČR nepřijme poslední z nich, nepošle EK v rámci nového programového období ani euro.
Česká republika může v novém programovém období 2014 - 2020 z různých evropských fondů čerpat až 23,83 miliardy eur (657 miliard korun).
