Podle nich by ale vybraná daň neměla mířit pouze na východ země, ale do všech hospodářsky slabých německých regionů. Při zavedení solidární daně se předpokládalo, že bude pouze dočasná a přestane se vybírat po roce 2019.

Německo zavedlo solidární daň v roce 1991, tehdy její sazba činila 7,5 procenta. Od roku 1998 se snížila na 5,5 procenta. Platí ji všichni výdělečně činní lidé žijící v Německu, pro nízkopříjmové skupiny a pro rodiny s dětmi se ale její sazba snižuje. Od svého zavedení do konce loňského roku daň podle ministerstva financí vynesla 240 miliard eur (6,6 biliónu korun).

Příznivý dopad příjmů ze solidární daně na rozvoj východního Německa je jasně patrný. Pamětníci připomínají, že po sjednocení země v roce 1990 bylo území někdejší komunistické Německé demokratické republiky zanedbané, mnoho domů bylo v havarijním stavu a oblast se potýkala s nedostatečnou infrastrukturou a se špatným životním prostředím. V současnosti už rozdíly mezi východem a západem Německa na první pohled téměř nejsou patrné.

Zástupci západních spolkových zemí ale uvádějí, že kvůli dlouhodobé podpoře východu byly staré spolkové země zanedbávány. Žádají proto nyní podporu pro hospodářsky slabé regiony bez ohledu na to, ve které části Německa leží. Podle průzkumu společnosti Emnid, který zveřejnil časopis Focus, by takový krok podpořilo 78 procent Němců, v bývalé NDR podpora dosahuje dokonce 82 procent.

Většina Němců je podle průzkumu proti

Průzkum společnosti YouGov pro deník Bild ale ukazuje, že Němci by rádi solidární daň zcela zrušili, jak vláda původně plánovala. Pro odstranění daně se v průzkumu vyslovilo 82 procent dotázaných. Panují zde ale velké rozdíly mezi východem a západem země. Zatímco ve starých spolkových zemích solidární daň nechce platit 90 procent lidí, v nových zemích je to jen 53 procent.

Proti zachování daně se staví také Svaz daňových poplatníků. Podle něj v době, kdy Německo hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, není nutné prodlužovat platnost mimořádné daně, která byla původně plánována jako dočasná. Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK) vyjádřila obavy z toho, že by se podle návrhu deseti zemských premiérů solidární daň měla začlenit do obecné daně z příjmu. Podle DIHK by to znamenalo zvýšení daňové zátěže pro firmy, které by vedlo k oslabení německé ekonomiky.