„Tři roky jsem pracovala jako pečovatelka v Rakousku u města Graz. Starala jsme se o starší manželskou dvojici,“ řekla Právu Juliana Mitterová ze středoslovenské obce Lukovištia. Dva týdny byla v Rakousku a dva týdny doma.

„Měla jsem už naštěstí dospělé děti,“ dodává Mitterová, která 30 let pracovala jako učitelka. Za čtyřiadvacetihodinovou pohotovost vydělala měsíčně 630 eur (přes 17 tisíc korun). Postupně však platila stále vyšší odvody, a tak se po třech letech rozhodla vrátit domů.

„Nemám jinou možnost, jak zabezpečit svoji rodinu. Byla jsem dlouho bez práce, nyní jsem pečovatelkou v Rakousku, slušně vydělám, ale moje rodina tím trpí,“ přiznává Andrea Krútka z Vranova nad Topľou.

Z 8000 pečovatelek ve Vídni je 6000 ze Slovenska
Dvě třetiny pečovatelek jsou ve věku 40 až 59 let
55 procent pečovatelek je vdaných, 18 procent svobodných, 16 procent rozvedených a 9 procent jsou vdovy
70 procent pečovatelek má maturitu, 18 procent je bez maturity, 10 procent má vysokoškolské vzdělání

„Starám se o starou paní u města Linz. Je to velmi slušná rodina a syn nechtěl dát maminku do pečovatelského domu. Jsem u nich už druhý rok a jsem spokojena,“ dodává. V Rakousku se po dvou týdnech střídá s další pečovatelkou ze Slovenska.

„Když přijedu domů, dám do pořádku domácnost, nakoupím, navařím, jídlo zamrazím, aby měl manžel co nejméně starostí. To, že na dva týdny odjíždím, není dobré především pro mého desetiletého syna,“ dodává smutně.

Vydělává víc než manžel

Andrea vydělá v Rakousku za dva týdny téměř 800 eur (22 tisíc korun), což je víc, než vydělá její manžel na Slovensku. Její příjem v podstatě zajišťuje normální chod rodiny.

„Nemám z toho dobrý pocit, že manžela a syna nechávám samotné, ale bylo to zatím jediné možné řešení. Doufám, že se brzo postavíme finančně na nohy a já se budu moct vrátit domů,“ říká s nadějí v hlase.

Slovenským pečovatelkám je umožněno legálně pracovat v Rakousku od roku 2008. Pracují většinou na živnostenský list. Před výjezdem absolvují pečovatelský kurz, který zabezpečuje zprostředkovatelská agentura, která upřednostňuje znalost němčiny. Jsou to většinou bývalé zdravotní sestry nebo učitelky.

Žena financuje tři nezaměstnané

„Rakousko je pro tyto ženy výhodné, protože dvoutýdenní intervaly umožní udržet kontakty s blízkými a netrhají se vazby v rodině,“ říká Miloslav Bahna ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd.

Jako příklad uvedl ženu, která byla jedinou živitelkou rodiny. V Rakousku pečovala o ženu se začínající Alzheimerovou chorobou, doma na ni čekali tři nezaměstnaní muži - manžel a dva synové. „Přivezla peníze, dva týdny s nimi byla a pak zase odjela,“ popisuje chod této rodiny.