Banka chce snížením úroků, od nichž se odvíjejí úvěrové náklady v eurozóně, podpořit slábnoucí ekonomiku a zabránit propadu do deflace.

Další snížení sazeb finanční trhy už nečekaly, protože šéf ECB Mario Draghi po červnovém posunutí základní sazby na nové minimum a přesunu depozitní sazby do záporného pásma řekl, že v sazbách „jsme z praktických hledisek na dolní hranici”.

Draghi ve čtvrtek oznámil nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny. ECB začne v říjnu nakupovat od bank zajištěné cenné papíry. Trhy podobné opatření očekávaly po jeho srpnovém prohlášení, že pro zajištění cenové stability "využije všech dostupných nástrojů". Podrobnosti plánu slíbil Draghi představit po zasedání 2. října.

Nebezpečně nízká inflace a slabý růst

Meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu klesla na nové pětileté minimum 0,3 procenta. Je tak už hluboko pod cílovou úrovní dvou procent i pod úrovní jednoho procenta, kterou ECB označuje za „nebezpečnou zónu”.

Ekonomický růst v zemích eurozóny se navíc v letošním druhém čtvrtletí zastavil vlivem poklesu německé ekonomiky a pokračující stagnace ve Francii.

Informované zdroje agentuře Reuters sdělily, že bankovní rada měla ve čtvrtek na stole návrh na spuštění programu nákupů cenných papírů vytvořených z bankovních úvěrů (ABS) a odkupů krytých dluhopisů v hodnotě až 500 miliard eur.

Nákupy dluhopisů a dalších aktiv jsou nejúčinnějším nástrojem, který může ECB použít. Tyto nákupy používají po poslední recesi na konci minulého desetiletí k podpoře ekonomiky i centrální banky USA nebo Japonska. Namísto státních dluhopisů, které vesměs skupuje americký Fed, bude ale pro ECB mnohem snadnější odkupovat od bank balíky firemních nebo hypotečních úvěrů.