WEF vydává zprávu každé dva roky s cílem zhodnotit pokrok evropských ekonomik v plnění cílů stanovených ve strategii Evropa 2020.

EU podle zprávy neučinila příliš velký pokrok ve snižování náskoku, který mají v konkurenceschopnosti Spojené státy a další rozvinuté ekonomiky. Značný rozdíl v konkurenceschopnosti je přitom patrný i v rámci EU.

Nutnost reforem

Neuskutečnění zásadních reforem spojených s podporou konkurenceschopnosti ohrožuje tvorbu pracovních míst a dlouhodobou hospodářskou strategii regionu. Konkurenceschopnost by se tak měla stát centrem národní a evropské politiky, aby se podařilo splnit cíle strategie a Evropa se stala energickou a udržitelnou společností přístupnou pro všechny.

Ekonomka WEF Margareta Drzenieková-Hanouzová poznamenala, že Evropa jako celek učinila významné kroky směrem k makroekonomické stabilitě. Nyní však nastává čas, aby se její představitelé soustředili na zavedení těch správných reforem a povzbudili chytré investice pro zvýšení růstu produktivity. "Není zde žádný prostor pro sebeuspokojení, dokonce ani u těch zemí, které si v současnosti vedou dobře," prohlásila Drzenieková-Hanouzová.

Česko trápí nedostatek inovací

Ve srovnání s rokem 2010 si Česká republika podle zprávy pohoršila dokonce o čtyři příčky. Důvodem poklesu je zhoršení situace v oblastech spojených s podnikatelským prostředím. Česko je charakterizováno spíše jako otevřená ekonomika, s nízkou příjmovou nerovností a efektivním trhem práce, se zdravým vztahem mezi mzdou a produktivitou.

Podnikatelské prostředí v České republice sice podle zprávy dosahuje výkonu, který je podobný evropskému průměru, nicméně vládní nařízení jsou poněkud tíživá a doba potřebná k zahájení podnikání a veškeré požadované procedury jsou stále poměrně zdlouhavé.

Jednou z hlavních slabostí České republiky je pak nedostatek inovací, který zaostává za průměrem EU, zvlášť pokud jde o patentové žádosti a dostupnost nejnovějších technologií. Za poslední čtyři roky se zhoršilo také hodnocení vzdělání a odborné přípravy, což je potřeba zlepšit.

Další důležitou oblastí, kde se Česká republika musí zlepšit, je udržitelnost životního prostředí, a to zvláště kvůli vysoké závislosti na neobnovitelných zdrojích energie, vysoké hladině emisí oxidu uhličitého při spotřebě energie a relativně nízkým závazkům v rámci mezinárodních smluv v oblasti životního prostředí.

Pořadí zemí v žebříčku konkurenceschopnosti (v závorce pořadí v předchozím hodnocení v roce 2012)
POŘADÍZEMĚPOČET BODŮ
1. (2.)Finsko5,7
2. (1.)Švédsko5,55
3. (4.)Nizozemsko5,41
4. (3.)Dánsko5,32
5. (6.)Německo5,28
6. (5.)Rakousko5,16
7. (7.)Británie5,13
8. (8.)Lucembursko5,07
9. (9.)Belgie4,93
10. (10.)Francie4,81
11. (12.)Irsko4,75
12. (11.)Estonsko4,74
13. (15.)Španělsko4,47
14. (18.)Malta4,44
15. (14.)Portugalsko4,44
16. (13.)Slovinsko4,43
17. (20.)Litva4,38
18. (16.)Česká republika4,33
19. (19.)Lotyšsko4,32
20. (17.)Kypr4,22
21. (21.)Itálie4,05
22. (23.)Polsko3,97
23. (22.)Slovensko3,91
24. (*)Chorvatsko3,87
25. (24.)Maďarsko3,83
26. (25.)Řecko3,79
27. (27.)Bulharsko3,75
28. (26.)Rumunsko3,64
Průměr EUEU4,56
* Chorvatsko nebylo v roce 2012 členem EU
Zdroj: WEF

Strategie Evropa 2020 navazuje na takzvanou lisabonskou strategii a je souborem pěti základních cílů, které hodlají členské země v rámci "desetiletky" splnit. Patří mezi ně zvýšení zaměstnanosti na nejméně 75 procent, dále zvýšení výdajů na vědu, výzkum a inovace, zvýšení podílu vysokoškoláků nebo naopak snížení počtu lidí ohrožených chudobou.

Cílem lisabonské strategie bylo, aby se EU stala do roku 2010 nejdynamičtější ekonomikou světa. Strategie však skončila neúspěšně, jak ukazuje realita.