Ve Sněmovně se nyní projednává pozměňovací návrh zákona o odpadech, kterým se od roku 2015 zavádí obcím povinnost zajišťovat tříděný sběr papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Nově by se tak měly vedle modrých, zelených a žlutých kontejnerů na tříděný odpad objevit také kontejnery hnědé barvy třeba na zbytky ovoce a zeleniny, listí, trávu i čajové sáčky a kávovou sedlinu.

„Sběr bioodpadu přímo souvisí s evropskou směrnicí o skládkách odpadů, podle níž mají členské země včetně Česka povinnost předejít skládkování bioodpadů s cílem snížit skládkování odpadů obecně,“ sdělila Právu mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Zavedení povinného třídění papíru, plastu, skla a kovů pak vyplývá z rámcové směrnice EU o odpadech.

V Česku to není úplná novinka

Systém povinného třídění nebude v Česku nicméně úplnou novinkou. Samostatný sběr bioodpadu, ať už v podobě popelnic postavených přímo u domu, přistavením velkoobjemových kontejnerů v obcích nebo donáškou bioodpadů do sběrného dvora, totiž probíhá v současné době už nejméně v tisícovce tuzemských obcí.

„MŽP nikde neuvádí, že obce musí zavést nové hnědé popelnice. Pouze musí umožnit třídění. Takže v některých obcích by lidé mohli třídit bioodpady jen ve sběrných střediscích, ale možnost mít musí,“ informoval Právo odpadový expert z Hnutí Duha Ivo Kropáček s tím, že bioodpad tvoří až třetinu hmotnosti popelnic.

Stanice na bioplyn nebo kompostárny

Jak Roubíčková připomněla, MŽP už řadu let prostřednictvím Operačního programu životního prostředí (OPŽP) podporuje výstavbu sběrných dvorů, zřizování kontejnerů na separovaný sběr i nákup domácích kompostérů.

„I v následujícím programovém období OPŽP na léta 2014 až 2020 plánujeme podporu těchto typů projektů, abychom posílili třídění odpadků a jejich recyklaci,“ ujišťuje Roubíčková.

Pro občany i firmy by tak měla být síť barevných kontejnerů dostupnější. Jako další možnost pro sběr bioodpadu mohou sloužit také bioplynové stanice nebo obecní kompostárny.

Na projekt s odpadovým hospodářstvím je podle Roubíčkové v novém operačním programu vyčleněno 462 miliónů eur (zhruba 12,7 miliardy Kč).

Komposty lepší než popelnice

Hnutí Duha má však k dispozici studie, které dokládají, že podpořit domácí kompostování je z hlediska životního prostředí lepší než zavádět nové hnědé popelnice na bioodpad. „Takže i systém založený na podpoře domácího kompostování má v třídění bioodpadu své místo,“ zdůrazňuje Kropáček.

Pokud jde o kovový odpad, tedy zejména plechovky od nápojů nebo konzervy, ten mohou lidé sice také odkládat do kontejnerů na ulicích, ale pouze v nemnoha městech. Kovové odpady jinak přijímají téměř všechny sběrné dvory a kovy lidé běžné vozí do výkupen druhotných surovin.

Podle Kropáčka není nutné, aby se speciální kontejnery na kovy nacházely v každé obci. „Věc se dá řešit tím, že by se třeba sbíraly kovy do stejné popelnice jako plasty a následně na dotříďovací lince se oddělily kovy od plastů magnetickým separátorem,“ připomíná tento expert.