Hlavní obsah

Čínský šíp létá rychlostí 307 kilometrů v hodině

Právo, Pavel Urban

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Domácí průvodce trochu dramatizuje: upozorňuje, že vysokorychlostní vlak (CRH) v menších stanicích zastavuje jen na dvě minuty, vystupovat je proto třeba „strašně rychle“. Opakuje: „Strašně rychle.“ Hrozí snad, že kdo to nestihne, bude muset za jízdy vyskočit? Samozřejmě ne.

BEZ KOMENTÁŘE: Čínské rychlovlaky CRH

 
Článek

Bullet train, jak se elegantnímu a vysoce ekologickému dopravnímu prostředku říká i v Číně, nemá zpoždění, jezdí přesně na čas a při bezbariérovém komfortu dvě minuty na vystoupení – třeba i s hromadou zavazadel – bohatě stačí.

Je to vlastně letadlo na kolejích. Se zvláštní vybudovanou tratí a prosklenými klimatizovanými nádražními halami. I dveře ovládá elektronika. Digitální tabule v soupravě ukazuje aktuální rychlost: 307 km/hod.

Vývozní artikl

Záleží na typu vlaku CRH, některé jezdí jen dvoustovkou. Maximální testovací rychlost u nejnovější soupravy je ovšem podstatně vyšší, 487,3 km/hod. Pro normální provoz ovšem nepřipadá v úvahu.

Foto: Profimedia.cz

Čínský bullet train CRH

Na palubě do Su-čou je také Čao Kuo-tchang, zástupce hlavního inženýra čínských železnic a viceprezident společnosti provozující trať Peking–Šanghaj. Každý den po ní sviští desítky kolejových šípů v obou směrech. O svátcích, kdy doprava v Číně pořádně houstne, je to přes 150 souprav.

Jak říká Čao, Čína má nejdelší vysokorychlostní síť na světě. Měří už 11 tisíc km a koncem roku se protáhne až do Urumči v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Vůbec nejdelší trať CRH vede z Pekingu do Šen-čenu na hranicích s Hongkongem. Je dlouhá 2230 km a souprava urazí vzdálenost za deset hodin.

„Naše vlaky jsou kompatibilní, můžeme je nabízet i do zahraničí. Už spolupracujeme s Tureckem,“ pochvaluje si Čao rodinné stříbro před novináři střední a východní Evropy. Premiér Li Kche-čchiang ve stejné době nabídl čínské rychlovlaky k propojení afrických metropolí.

Tragická srážka dvou souprav, k níž došlo v létě 2011 u Fu-čou, by se podle Čaa neměla opakovat. Tehdy úder blesku nad železničním viaduktem způsobil výpadek elektřiny a nejspíš i selhání signalizace.

Cíl: Rotterdam

S vyspělými technologiemi počítá také plán na oživení legendární hedvábné stezky z Číny přes Střední Asii do Evropy. Formuloval jej loni prezident Si Ťin-pching při návštěvě Kazachstánu s tím, že motorem by pochopitelně už nebyly pouštní karavany, ale velké průmyslové pásmo v okolí. S nezbytnou obslužnou infrastrukturou, tedy i se supermoderními vlaky.

„Rozumíte myšlence prezidenta Sia?“ dotazuje se zvídavě evropských novinářů TV tým z města Lan-čou. To bývalo na hedvábné stezce hned druhou zastávkou po starobylém císařském městě Si-anu.

Plán je to vysoce atraktivní. Brožura o nové ekonomické zóně, která vzniká na prašných pláních za Lan-čou, obsahuje dokonce odvážný graf. Znázorňuje trať, která z hlavního města provincie Kan-su míří na západ – přes Moskvu až do Rotterdamu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám