V meziměsíčním srovnání se ceny zboží a služeb v březnu nezměnily, v předchozím měsíci klesly o 0,1 procenta.

Analytici očekávali, že spotřebitelské ceny na Slovensku v březnu proti loňsku už nebudou pokračovat v poklesu.

Tempo inflace v zemi zpomalovalo už delší dobu a na začátku letošního roku se meziroční míra inflace zastavila. Tento vývoj ovlivnilo nezvyšování cen energií a pomalejší zdražování potravin.

Ceny zboží a služeb na Slovensku ve většině sledovaných kategorií v březnu stejně jako v únoru meziročně sice vzrostly, tento nárůst ovšem v průměru smazalo zlevnění v ostatních složkách inflace. Potraviny, které mají velký podíl na spotřebitelském koši, proti loňsku zdražily jen o 0,6 procenta.

Slovenská centrální banka v poslední prognóze snížila odhad letošní inflace na 0,2 procenta z předchozích 0,6 procenta. Loni spotřebitelské ceny v zemi stouply o 1,4 procenta.

Nebezpečná deflace

I když se zlevnění v obchodech může zákazníkům zdát jako dobrá zpráva, podle řady ekonomů je deflace pro hospodářství nebezpečná, protože podvazuje ekonomický růst.

Česká národní banka (ČNB) s guvernérem Miroslavem Singerem v čele se obává takzvané deflační spirály, v rámci které firmy omezí výrobu, začnou propouštět a lidé budou stále méně utrácet. Za ideální proto považuje držet inflaci na úrovni kolem dvou procent.

ČNB proto loni na podzim intervenovala a oslabila kurz koruny. Zdražily se tak dovozy, meziroční inflace se ale v březnu i přesto držela velice blízko nuly, a to na 0,2 procenta. Podle analytiků tak nejsou vyloučené další intervence.

Slovensko ale s kurzem eura hýbat nemůže, protože jej tiskne pouze Evropská centrální banka (ECB) ve Frankfurtu.

Bude ECB pumpovat peníze po vzoru USA?

Inflace je nízká v celé eurozóně, v únoru činila 0,8 procenta.

Německý Institut pro hospodářský výzkum (DIW) proto ECB vyzývá, aby v rámci boje s hrozící deflací přikročila k rozsáhlým nákupům dluhopisů. Podle šéfa DIW Marcela Fratzschera by objem takových nákupů mohl činit například 60 miliard eur (přes 1,6 biliónu korun) měsíčně.

"Riziko deflace se stává pro eurozónu čím dál větším problémem," uvedl Fratzscher. "Je nejvyšší čas, aby ECB zakročila. Jinak Evropě hrozí, že upadne do nebezpečné spirály klesajících cen a klesající poptávky," dodal. V zemích jako je Francie, Itálie a Španělsko podle něj už teď klesají ceny u zhruba 30 procent zboží.

Podle Fratzschera by se ECB měla inspirovat americkou centrální bankou (Fed) a pumpovat na trh peníze prostřednictvím nákupů dluhopisů. "Takový program by mohl poskytnout rozhodující impulz pro posílení nabídky úvěrů v zemích zasažených krizí, což by podpořilo hospodářský růst a snížilo hrozbu deflace," napsal Fratzscher v německém deníku Die Welt.