Funkci tehdy ještě zastával Pavel Varvařovský. Za absurdní označuje nynější situaci, kdy inspekce může sledování na pracovištích kontrolovat a žádat nápravu, sankci ale uložit nemůže.

Nyní inspekce podle doporučení postupuje tak, že se obrací na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Úřad ale ukládá pokuty výhradně za skutky, které se týkají zpracování osobních údajů. Zastává prý stanovisko, že zaměstnavatele může postihnout jen v případech, když jsou zaměstnanci sledováni technikou se záznamem.

On-line sledování nepostihují

"Pokud zaměstnavatel zasahuje do soukromí zaměstnanců jinými prostředky, například v takzvaném on-line režimu, není toto nezákonné jednání postižitelné ani Úřadem pro ochranu osobních údajů, ani orgánem inspekce práce," stojí ve zprávě.

Veřejný ochránce proto žádá, aby byl do zákona o inspekci práce vložen nový správní delikt a přestupek, který by sankci za nepřípustné zásahy do soukromí zaměstnanců na pracovišti zavedl.

Loni poslanci vyslyšeli jen jedno z doporučení

Nových doporučení na úpravy zákonů je ve zprávě o loňské činnosti ombudsmana celkem deset.

Patří k nim i požadavek, aby provozovatelé malých slunečních elektráren na střechách svých domů a připojených do sítě měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud přijdou o práci. Příjmy z elektrárny nemohou pokrýt jejich životní potřeby a dostávají se do neřešitelné situace, uvádí zpráva.

Z předloňských doporučení ochránce práv zákonodárci nepřímo vyslyšeli jedno, když zrušili kontroverzní kartu sociálních systémů. Ombudsman navrhoval vyřešit jen problém ochrany soukromí a osobních údajů příjemců dávek.

Další desítkou návrhů na úpravy různých norem se zákonodárci nezabývali. Zpráva to přičítá i tomu, že loni v červnu padla vláda a následně byla rozpuštěna Sněmovna.