Peníze si vypůjčila státem zřízená Společnost pro Všeobecnou československou výstavu v Praze. Později skončila v konkurzu. Banka chtěla peníze od státu, avšak neuspěla. Nyní její stížnost odmítl Ústavní soud.

„Jde o velmi starý úvěr, který je z našich knih už dávno odepsaný,“ komentovala verdikt mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Podle ní výsledek soudu nemá vliv na hospodaření banky. Věc tak ČSOB považuje za uzavřenou.

Banka peníze žádala na základě zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, který však podle justice na tento specifický případ nedopadá. Výstavnictví totiž není výkonem státní správy. Podle ústavních soudců je verdikt pečlivě a srozumitelně vysvětlený, přičemž námitky banky vycházely „převážně z nepřesných představ o právních konstrukcích“. K zásahu do práv na ochranu majetku a podnikání proto prý nedošlo.

Všeobecná československá výstava začala 15. května 1991 v Holešovicích. Navázala na Jubilejní zemskou výstavu, která poprvé nabídla své exponáty k prohlídce na stejném místě o 100 let dříve. Novodobá výstava chtěla republiku po dlouhé izolaci představit jako zemi, která nezačíná stavět na zelené louce, ale jež může navázat na ojedinělou průmyslovou tradici.

Po výstavě zbyly dluhy

Kvůli všeobecné výstavě se více než zdvojnásobila krytá plocha holešovického areálu, vznikly i nové objekty, například Pyramida a Spirála. Výstavy se zúčastnilo téměř 2000 vystavovatelů a přišlo 2,6 miliónu návštěvníků. Z ekonomického hlediska ale projekt pohořel. Po výstavě zůstaly dluhy a nevyjasněné majetkové vztahy.

Společnost pro Všeobecnou československou výstavu skončila v roce 1999 v konkurzu. ČSOB v dovolání k Nejvyššímu soudu také tvrdila, že vláda ČSFR vůbec neměla pravomoc společnost zřídit a že řádně nezajistila její financování. Stát prý ani později neplnil svou kontrolní a řídicí povinnost. Banka zpochybnila také zápis společnosti do podnikového rejstříku, který se údajně uskutečnil v rozporu s právními předpisy.