Jste úspěšný podnikatel, který řídil dopravní firmu Omega Servis Holding a několik let se angažoval i ve sdružení autodopravců Česmad Bohemia. Rozmýšlel jste se dlouho, když vám šéf vašeho hnutí ANO Andrej Babiš nabídl post ministra dopravy?

Dopravě se věnuji 23 let, takže mi ta nabídka nebyla cizí. S panem Babišem jsme si vysvětlili, co ministerstvo dopravy (MD) dělá, jaké má agendy, jaké já mám představy a co vše bychom mohli ve funkčním období nové vlády zlepšit.

Čistky jsou slovo, které skoro hraničí s pomstou, a my se nechceme nikomu mstít.

Andrej Babiš mi ale svou nabídku potvrdil teprve poté, co si ověřil, že o problematice dopravy opravdu něco vím. A já si řekl, že když jsem byl 23 let na druhé straně barikády a celou dobu situaci v resortu kritizoval, měl bych něco udělat, aby kritiky ubylo. Tak jsem panu Babišovi řekl, že to zkusím.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se na ministerstvu dopravy střetávala řada zájmů a je potřeba, aby nad nimi zvítězil zájem veřejný. Není to samozřejmý požadavek?

Samozřejmé to není, když se třeba podíváte na situaci, která panovala na Českých drahách (ČD) za jejich někdejšího šéfa Petra Žaludy. Nebo na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), jež je příkladem toho, jak nesystémově se utrácejí státní peníze. A já v tomto ohledu s premiérem naprosto souhlasím.

Váš předchůdce Zdeněk Žák proslul výměnou managementu téměř všech státních firem, které do resortu dopravy spadají. Teď ovšem o svůj post zase přišli šéf ČD Dalibor Zelený a generální ředitel ŘSD Pavel Kočica. Navazujete tedy na Žákovy čistky?

Neřekl bych, že se jedná o čistky. To je slovo, které skoro hraničí s pomstou, a my se nechceme nikomu mstít. Takové ambice nové vedení MD nemá.

Mají se o svůj post třást i šéfové dalších státních firem?

Nemohu to vyloučit, záleží na tom, co v jednotlivých podnicích resortu kontrolou zjistíme. Auditorský tým jsme ustavili z lidí, kteří s danými podniky a organizacemi neměli nikdy nic společného a mají nezávislý pohled.

Aby podřízené organizace MD skutečně plnily svou roli, to se bez personálních změn neobejde. Není to jen o změně osoby generálního ředitele. Kdybychom chtěli jít touto cestou, dostali bychom se do stejné situace, v jaké bylo minulé vedení MD. Vytáhlo jednoho člověka, posadilo ho někam a očekávalo, že se to zlepší. Jeden člověk ovšem systém nezmění.

Slíbil jste v co nejkratší době obnovit dálniční stavby, které vaši předchůdci pozastavili. Je to reálné?

Už jsme se do toho pustili. Pro stavby, které již mají územní rozhodnutí, jdeme urychlit schvalovací proces a požádat o stavební povolení. A na ty stavby, které už mají stavební povolení, se vypíší výběrová řízení.

Konkrétně se to teď týká osmi dálničních a silničních staveb v celkové délce téměř 48 kilometrů, o nichž jsem v minulém týdnu informoval vládu. ŘSD vyhlásí tendry na jejich zhotovitele ještě v tomto pololetí. Pokud se pak žádný z uchazečů neodvolá, mohlo by se začít stavět ještě letos.

Ministr dopravy Antonín Prachař (vlevo) a ministr životního prostředí Richard Brabec (vpravo) si prohlížejí sesuvné území na trase stavby dálnice D8 v úseku Lovosice - Řehlovice.

Ministr dopravy Antonín Prachař (vlevo) a ministr životního prostředí Richard Brabec si prohlížejí sesuvné území na trase stavby dálnice D8 v úseku Lovosice - Řehlovice.

FOTO: Libor Zavoral, ČTK

Žákovi se nepodařilo smírnou cestou vyřešit spor ŘSD s firmou Eurovia CS, kdo zaplatí opravu zvlněného ostravského úseku dálnice D 1. Hodláte tedy vůči Eurovii přitvrdit?

My můžeme přitvrzovat, jak chceme. Snažíme se prokázat, že závady, které na D 47 vznikly, jsou z viny dodavatele. Nicméně žádné rozhodnutí soudu dálnici neopraví. Čekáním, jak dopadne arbitráž, jenom ztrácíme čas.

Dohody, které se s Eurovií snažil dojednat můj předchůdce Žák, patrně nebyly v souladu se zájmy státu. Spíše tedy teď očekávám sebereflexi této stavební firmy. Uvidím, s čím přijde a jaké návrhy nám bude ochotna předložit. Na jedné straně se Eurovia soudí se státem a na straně druhé pro stát pracuje. To je přece nesoulad!

Česko mělo mít již v roce 2010 dva tisíce kilometrů dálnic a rychlostních silnic, dnes ale stále ještě chybí dobudovat zhruba 700 km. Budeme na dokončení sítě čekat ještě desítky let, nebo se tempo konečně zrychlí?

Když si vezmete vládní prohlášení, tak první bod v kapitole ministerstva dopravy je předložení zákona o liniových stavbách. Intenzívně na něm pracujeme a inspirujeme se legislativou, která pro tyto stavby platí v Německu.

Naše předloha by měla být hotova koncem tohoto pololetí. Pokud ji pak vláda a parlament schválí, můžeme se skutečně dočkat zrychlení výstavby. Stát totiž bude definovat strategické liniové stavby formou zákona, což by mohlo vyřešit i dnešní nesoulady plánovaných dopravních staveb s územními plány.

Potřebným tempem v ČR nepostupuje ani liberalizace osobní vlakové dopravy. Ostrá konkurence se tak omezuje pouze na trať mezi Prahou a Ostravou. Počítáte s brzkým vyhlášením tendrů na provozování dalších vnitrostátních dálkových tratí?

Jsem opakovaně kritizován, že se vede válka mezi MD a soukromými dopravci. My jsme přitom neřekli, že nechceme pokračovat v liberalizaci. Potíž je ale v tom, že v Česku neexistuje nezávislý regulátor železniční dopravy, který by nezávisle rozhodoval například spory mezi jednotlivými dopravci.

Jak to chcete řešit?

Do konce srpna předložíme vládě plán otevírání trhu železniční dopravy v ČR. Ten bude obsahovat způsob, jakým nezávislý regulátor vznikne a jak také provést převod nádraží z ČD na Správu železniční dopravní cesty. Teprve poté by se měly vyhlašovat tendry. Tedy zřejmě až v roce 2016.

Ministr dopravy Antonín Prachař

Ministr dopravy Antonín Prachař

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Vytvoříme takové prostředí, aby odborníci se tomu mohli věnovat, a budeme podporovat mezinárodní úsilí k tomu, aby se našlo řešení. V této chvíli však projekt DOL ještě není ve fázi, kdy bychom se mohli bavit o reálných krocích.

Popřel jste už, že uvažujete o mýtném i pro osobní auta. Ale co dálniční známky, ty v příštím roce nezdraží?

Dálniční známky nejsou pro státní pokladnu rozhodujícím příjmem a už jsem premiéru Sobotkovi v osobním rozhovoru řekl, že by nebylo dobré teď zvyšovat zátěž pro občany. Dálniční známky by proto i v příštím roce měly jednoznačně zůstat na dnešní cenové úrovni.

Platí to i pro sazby mýtného?

S posledním letošním dnem vyprší platnost dohody dopravců s MD, že sazby lze zvyšovat nanejvýš o inflaci. O jejich výši pro rok 2015 tedy budeme jednat s Česmadem Bohemia. Mýtné sazby musíme stanovit tak, aby byly adekvátní nejen okolním zemím, ale i stavu silniční infrastruktury v ČR. Rozhodně by neměly podkopávat konkurenceschopnost českého průmyslu.

Na provozování dnešního mikrovlnného systému mýtného má firma Kapsch v ČR smlouvu jen do 31. prosince 2016. Navíc se počítá se zpoplatněním všech silnic první třídy. Bude tedy v chystaném tendru na nového provozovatele preferován satelitní systém mýtného?

Stát musí peníze vynakládat hospodárně a pokud možno šetřit. Dovedete si tedy představit, že by vyhodil z okna miliardy, které vynaložil na mikrovlnný systém a přešel zcela na satelitní mýtné? Já ne. Ve výběrovém řízení se vybere ta nejlepší varianta, stávající majetek státu však určitě využijeme. Vždyť i na Slovensku, kde se dnes používá satelitní systém, existují mýtné brány, které plní důležitou kontrolní roli.

Budoucnost má tedy zřejmě hybridní systém mýtného.

S loňským pádem vlády Petra Nečase usnuly i některé záměry týkající se motoristů. Třeba na sloučení většiny rychlostních komunikací s dálnicemi, a zvýšení rychlosti na vybraných silnicích první třídy na 110 kilometrů v hodině či na dálnicích na 160 km/h. Jste příznivcem takových změn?

Určitě ano. Je třeba se ale nejprve podívat, na kterých komunikacích by to šlo, aby zvýšený rychlostní limit neohrozil bezpečnost provozu.

Celý rozhovor s Antonínem Prachařem si můžete přečíst v sobotním Právu.