Pracovní trh už je vysokoškoláky nasycen a ti často dělají práci, která jejich vzdělání dříve nepříslušela. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Střediska vzdělávací politiky, které v rámci projektu Reflex 2013 zmapovalo postavení více než třiceti tisíc absolventů vysokých škol, kteří na pracovním trhu byli čtyři až pět let.

„Co bylo pro vysokoškoláka ještě před deseti lety nedostačující, dnes se stává čím dál běžnějším. Je to tím, že vysokoškoláků, kteří vstupují na trh, už není dvacet ani třicet procent, ale polovina z těch, kteří ukončují své vzdělávání,“ sdělil Právu analytik a šéf Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký.

Z analýzy, kterou má Právo k dispozici, plyne, že celkově průměrná hrubá mzda těchto mladých vysokoškoláků za uplynulé tři roky stagnovala, ba dokonce mírně poklesla z 34 870 korun v roce 2010 na loňských 34 635 Kč.

Ekonomové už přišli o pět tisíc

Stále je to ale výrazně víc než celorepubliková průměrná hrubá mzda, která činí 24 836 Kč. Ale některé obory se k ní blíží. A třeba průměrný plat právníků se zase blíží k běžnému platu vysokoškoláků.

Ekonomové sice mají nadále ze všech oborů nejvyšší výdělky, ale ve statistikách se jim propadly nejvíce – o pět tisíc. V kurzu jsou nyní technici a dohánějí je i lékaři a přírodovědci.

Průměrný hrubý plat mladých ekonomů v roce 2010 činil 43 120 Kč, loni spadl na 38 460. V právních a veřejnosprávních oborech průměrná hrubá mzda klesla za stejnou dobu z 38 439 na dnešních 36 491 korun. Přestože právníkům platy tak dramaticky neklesly, zvedly se hodně mzdy v jiných oborech, a tak se před právníky dostali přírodovědci, technici i lékaři.

Nejhůře jsou na tom zemědělské obory

Plat u všech tří oborů překonal hranici 37 500 Kč. Skokově si polepšili absolventi oboru zdravotnictví, lékařství a farmacie, kterým za tři roky vzrostl plat z 32 853 na 37 552 Kč. Nejhůře placenými vysokoškoláky jsou absolventi zemědělských oborů, kteří si vystřídali poslední pozici s učiteli.

Zemědělcům klesla mzda o 1500 Kč na 26 143 korun. Absolventům oboru pedagogika, učitelství a sport vzrostla o dva tisíce na 27 866. Tito absolventi se ovšem dokážou uchytit v různých odvětvích. Ale třeba průměrný plat kantorů v regionálním školství, placených státem, dosahuje kolem 25 tisíc (včetně vedoucích pracovníků).

Doktoři na výsluní

Výrazně poklesly platy vysokoškolákům v oblasti společenských a humanitních věd. Ještě v roce 2010 si v průměru přišli na 32 144 korun, loni už jen na 28 882 Kč. Velké rozdíly v platech jsou mezi absolventy různých typů studia. Bakalářům poklesl průměrný výdělek o 1500 korun na 28 498. Magistr si přijde na mnohem víc. V průměru jeho hrubá mzda činí 34 934 korun, před třemi lety ale byla o tisícovku vyšší.

K obratu došlo u doktorandů, kterých si začali zaměstnavatelé hledět. Zatímco v roce 2010 dostávali průměrnou hrubou mzdu dokonce nižší než magistři (35 150 Kč), loni se vyšplhala k 50 380 korunám. U doktorandů vynesli průměrnou mzdu vysoko zřejmě odborníci z technických oborů, o jejichž služby v průmyslu se v poslední době zvedl zájem.