Třetina světové produkce potravin je promrhána, potvrzuje i Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). To podle zprávy FAO představuje hospodářskou újmu v hodnotě 750 miliard dolarů (zhruba 14,5 biliónu korun) ročně.

Nejde ale jen o to, že lidé přicházejí o peníze. Plýtvání potravinami má i další, a dokonce závažnější důsledky. K výrobě potravin je třeba především voda, která se v řadě míst světa stává již poměrně vzácnou tekutinou. Voda je stále dražší i v Česku. Na výrobu potravin je třeba vynaložit elektrickou energii, pohonné hmoty pro jejich rozvoz, papír či plasty na obaly.

Koupíme i to, co nespotřebujeme, nebo netrefíme potřebné množstvífinanční poradce František Macháček

Plýtvání potravinami podle FAO kromě hospodářských škod způsobuje rovněž velkou újmu životnímu prostředí, protože vede například ke zbytečným emisím skleníkových plynů.

Navíc je třeba brát v potaz i etický rozměr plývání potravinami. Zatímco popeláři vyvážejí plné kontejnery nedojedeného pečiva, zeleniny a ovoce, ve světě současně hladoví 870 miliónů lidí.

Proč všechno nesníme

Na faktu, že řadu potravin nespotřebujeme, zkazí se nám nebo nám přestane chutnat, takže je nakonec vyhodíme, se podílí řada vlivů.

„Už se nechodí nakupovat každý den, normou rodinného života se stávají nákupy ve velkém jednou za týden, když se jimi zcela zaplní lednička a mrazák. Pak koupíme i to, co nespotřebujeme, nebo netrefíme potřebné množství, nebo projde záruční doba,“ říká finanční poradce František Macháček.

Obchodníci nabízejí příliš velká balení – dostat jen jednu porci je například pro lidi žijící single při nakupování velmi obtížné, upozorňují další experti. Někdy za nadměrnými nákupy stojí i jen obyčejné přání dopřát si, nemít nedostatek, kdy ale netrefíme množství, které může rodina skutečně reálně zkonzumovat. Někdy již otevřené potraviny, které jsme nesnědli celé, nechceme třeba druhý den dojídat a rovněž je vyhodíme.

Nedělat si zásoby

Podle odborníků na výživu je třeba mít reálný odhad, co skutečně sníme či budeme potřebovat na vaření. Vyplatí se kupovat potřebné potraviny častěji a nevytvářet si zásoby, které nejčastěji následně končí právě v kontejnerech.

Jednou z cest, jak plýtvání omezit, je také možnost darovat nespotřebované či nepotřebné potraviny na dobročinné účely. Jen v Česku je podle odhadů přes milión lidí, kteří mohou mít problémy s potřebnými nákupy potravin.

Po celém světě shromažďují zdarma nepotřebné a nevyužité potraviny tzv. potravinové banky, které je skladují a následně přidělují humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc dětským domovům, seniorům, bezdomovcům, lidem žijícím v azylech či potýkajícím se s těžkou životní situací.

Potravinové banky zná málo lidí

Podle nejnovějšího šetření společnosti STEM/MARK ví, co jsou to potravinové banky, jen čtvrtina populace ve věku 15–59 let. Vyšší znalost pojmu je mezi muži (29 %), vysokoškoláky (37 %) a obyvateli měst nad 100 tisíc obyvatel (34 %).

Naopak 74 % populace ve věku 15–59 let neví, co je to potravinová banka.

Nejčastěji spontánně lidé zaměňovali pojem potravinová banka se sklady potravin využívanými v dobách katastrof či válek nebo se zařízeními uchovávajícími vzorky potravin, semen a různých odrůd pro potřeby archivace a možného výzkumu.

Že by Češi a Češky využili možnosti nepotřebné potraviny zdarma darovat, potvrdila i akce z listopadu loňského roku. Ve 111 supermarketech po celé zemi proběhla první Národní potravinová sbírka, během níž se vybralo přes 66 tun potravin pro potřebné.

Velké potravinářské firmy a prodejní řetězce v ČR však darují potraviny potřebným po celý rok.

Absurdní je, že prodejci a výrobci musejí z darovaných potravin chudým a potřebným odvádět 15procentní daň DPH a navíc každou darovanou položku uvádět v darovací smlouvě.