To by podle komory v kombinaci s novým občanským zákoníkem vedlo ke zmatkům a došlo by i k takovým paradoxům, že by se některé daně platily dvakrát a jiné by se zase nevybíraly vůbec.

„Občanský zákoník přináší řadu novinek. Novelizace daní některé daně ruší, některé zavádí nově. Není jiné cesty, než aby nová Sněmovna zákonná opatření schválila. Protože pak by stála některá ustanovení občanského zákoníku a daňové zákony proti sobě,“ upozornil prezident Komory Martin Tuček.

„V občanském zákoníku se mění řada věcí, které se týkají věcných práv. Jsou zde nově definovaná práva, která se týkají nemovitostí, a jsou zde úplně nové pojmy, které jsme dříve neznali. Například dnes jsou odděleně pozemek a stavba. A daň z nemovitostí zdaňuje oba tyto majetky odděleně, ale jednou jedinou daní. Pokud se stane stavba součástí pozemku podle nového občanského zákoníku, pak najednou zdaňujeme jenom pozemek – a stavbu ne?“ upozornil Tuček na jeden z případů.

V případě, že by se sešla Sněmovna až v příštím roce a neschválila zákonná opatření, došlo by podle komory dokonce ke stavu, kdy by od 1. ledna platila novelizace, ale po odmítnutí opatření Sněmovnou by zase platily zákony před novelizací.

Nejistota do poslední chvíle

„Velmi rád bych apeloval na všechny, kteří jsou účastni procesu novelizace zákonů, abychom se my i poplatníci dozvěděli novinky v daňových zákonech dříve než měsíc či týden před začátkem účinnosti. Mezi schválením a účinností nových norem by měly být minimálně tři měsíce, ještě lépe půl roku,“ zdůraznil Tuček s tím, že v nejistotě jsou kvůli tomu nejen poplatníci, ale i daňové úřady, navíc daňový chaos by měl negativní dopad na státní rozpočet.

„Všichni bychom si přáli, aby se všechny daně měnily například jednou ročně. Nicméně mnohé aktuální podněty přicházejí i několikrát do roka a tato nestabilita nesvědčí ani jistotě daňových poplatníků, ani podnikatelskému prostředí,“ povzdychl si první náměstek ministra financí Ladislav Minčič.

Problémy se změnami daní se Česku nevyhnuly ani loni, kdy se do poslední chvíle nevědělo, zda Sněmovnou projde balíček daňových zákonů, který mimo jiné obsahoval zvýšení daně z přidané hodnoty. Nakonec jej vláda prosadila až těsně před Vánoci.