O Slovinsku se kvůli jeho problémovému bankovnímu sektoru už dlouho spekuluje jako o kandidátovi na zahraniční finanční pomoc. Bratušeková ale dosud možnost takové pomoci odmítala.

"Nyní jednáme se slovinskou centrální bankou i o této možnosti, o tom, co by znamenalo získat pomoc pro bankovní sektor," řekla premiérka na tiskové konferenci po pravidelné schůzi vlády. "Z toho však není třeba vyvozovat, že Slovinsko pomoc skutečně potřebuje," dodala. Upozornila, že konečné rozhodnutí bude záviset na výsledcích zátěžových testů slovinských bank, které se očekávají v listopadu.

Převážně státní slovinské banky dusí špatné úvěry v objemu 7,5 miliardy eur (193,5 miliardy Kč), což je více než pětina hrubého domácího produktu země. Slovinská vláda má do 1. října poslat Evropské komisi reformní program, jehož cílem má být snížení rozpočtového deficitu do roku 2015 na tři procenta hrubého domácího produktu ze 7,9 procenta v letošním roce. V pondělí Slovinsko navštíví šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem, aby jednal s tamními představiteli o reformách.

Po rychlém růstu rychlý pád

Slovinská ekonomika byla v roce 2007 nejrychleji rostoucím členem eurozóny. Kvůli vysoké závislosti na vývozu však byla těžce zasažena globální krizí a nyní je v recesi.

Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. To podle Reuters vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice.

Slovinsko v posledním desetiletí odmítlo kromě hlavních bank zprivatizovat také řadu dalších firem, takže stát nyní kontroluje kolem 50 procent ekonomiky.