Jak uvádí deník The Wall Street Journal s odvoláním na zprávu MMF, Řecku bude příští rok chybět aspoň 4,4 miliardy eur a v roce 2015 dalších 6,45 miliardy eur.

„Právě teď není možné spekulovat na téma, jaká bude přesná suma, je ale pravdou, že naše projekce nyní naznačují, že bude potřeba nějaká větší úleva (z řeckých dluhů),“ uvedl Poul Thomsen, jenž je v MMF odpovědný za tuto balkánskou zemi.

Fondu zbývá 12 miliard

Už v červnu sdělil mluvčí Evropské komise, že díru v řeckých financích lze krýt z fondu na záchranu tamních bank. Vedení fondu informovalo, že mu zbývá už jen dvanáct miliard eur. Podle MMF to nemusí stačit, protože díra se může rychle rozšířit, pokud nepřijde oživení a vláda nepohne s privatizací a zeštíhlováním státního aparátu.

„Abychom se vyhnuli dalším rozsáhlým škrtům v platech a penzích a zajistili, že recese pozvolna uvolní cestu trvalému oživení v roce 2014, je nezbytné, aby strukturální reformy získaly daleko silnější podporu a intenzitu,“ žádal proto MMF.

Zároveň vyzval evropské země, aby „zvážily poskytnutí úlevy, která by zahrnovala rychlejší redukci dluhů, než je nyní naprogramováno“. To se v praxi rovná výzvě k odpisu části pomoci poskytnuté Aténám, což je zcela nepřijatelné pro Německo.

Do letošních zářijových voleb není Berlín ochoten připustit jakékoli ztráty v podobě odpisů státních peněz. Eurozóna přislíbila, že až příští rok zváží opatření k redukci řeckého dluhu, aby bylo možné snížit jej do roku 2020 na dohodnutých 124 procent hrubého domácího produktu. Thomson ale řekl, že státy s eurem by měly už v říjnu rozhodnout o zajištění dodatečných peněz.

Vývoj potvrzuje obavy

V MMF vyvolávají problémy Řecka značné napětí. Potvrdilo to vystoupení brazilského zástupce v MMF Paula Nogueiry Batisty, který oznámil, že nepodpořil další financování Atén.

Nemluvil jen za sebe. Proti předání další části pomoci Řecku se kromě Brazílie postavilo dalších deset latinskoamerických zemí. Je to první signál otevřeného odporu rozvojových zemí. Ty se musí v MMF řídit tím, co dohodne Evropa spolu s USA, které mají hlasovací většinu.

„Nynější vývoj v Řecku potvrzuje některé z našich nejhorších obav. Implementace řeckého reformního programu byla neuspokojivá téměř ve všech oblastech; předpokládaný růst a dluhová udržitelnost jsou nadále brány přespříliš optimisticky,“ vysvětlil Batista.

Upozornil také na konstatování MMF, že pokud evropské země přestanou podporovat Řecko, jeho schopnost zaplatit fondu by pravděpodobně byla nedostatečná. Podle Brazilce je to „jen krok od otevřených úvah o možnosti nezaplacení nebo platových odkladů, pokud jde o závazky Řecka vůči MMF“.