V Evropě už pro takové lidi razí nové označení – working poverty neboli chudí pracující. Varující je, že počet tzv. chudých pracujících v celé Evropě, ale hlavně v Česku rok od roku roste, potvrdil Právu šéf největší odborové centrály – ČMKOS – Jaroslav Zavadil.

Minimální mzda se v Česku nezvýšila sedm let, příjmy v lepším případě stagnují, zato výrazně prudce rostou životní náklady, říká Zavadil. „Trvalá chudoba spouští nejen deprivace a stává se zdrojem sociálního vyloučení, ale i politický radikalismus,“ říká politoložka Martina Hronová.

Podle expertů na trh práce mezi chudé pracující často patří lidé se základním či nižším vzděláním. Dále ti, kteří využívají v současné době tak preferované a doporučované flexibilní formy zaměstnání.

Zaměstnavatelé je začínají tvrdě prosazovat, protože výrazně snižují cenu práce. Jedná se o práce na kratší dobu, dohody na částečné pracovní úvazky, s úpravou pracovní doby, sdílené formy práce, dohody a práce zprostředkované přes agentury ap. Tyto formy jsou podle odborníků navíc často spojené nejen s nízkou mzdou, ale i s malou ochranou zaměstnanců.

Práce lepší než nezaměstnanost

„Jakákoli práce je pro nezaměstnaného výhodou, protože neztrácí kvalifikaci, pracovní návyky,“ říkají psychologové práce. Je to vynikající příležitost, jak snížit nezaměstnanost, přitvrzují politici. Částečné úvazky prosazují i organizace reprezentující muže a ženy na rodičovské.

To je všechno pravda, potvrzují sociologové, s jediným problémem – těmito formami práce se nelze moc uživit. Někdy dochází k absurdní situaci, že lidé, kteří pracují, mají méně peněz než nezaměstnaní na dávkách.  Nízké příjmy mají dopad nejen ekonomický. Existence tzv. chudých pracujících například posiluje tlak na to, aby v českých rodinách pracovali oba dva členové. Dva příjmy jsou pro většinu českých rodin jedinou pojistkou proti chudobě.

Část příjmově znevýhodněných zaměstnanců střídá dočasná či méně stabilní zaměstnání s krátkodobou nezaměstnaností ve snaze dostat se postupně ke stabilnějšímu a případně výhodnějšímu zaměstnání, a tak i k šancím získat více jistot a možností ovlivnit svůj život.

Jediná cesta, jak se vyhnout pasti chudoby, je získat vyšší vzdělání či absolvovat rekvalifikace.

I když stát nabízí řadu rekvalifikačních kurzů zdarma, radikální zvýšení šance na trhu práce závisí na zájmu a schopnostech konkrétního pracovníka. Získat vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání ale stojí desetitisíce ročně.

Odbory: Roli hraje nízká minimální mzda

Podle odborů k důvodům stále reálnější hrozby chudoby u zaměstnaných lidí patří nízká minimální mzda.

Kdo v Česku pracuje za minimální mzdu, ten je dle evropské definice automaticky „chudý“. V Česku se minimální mzda ve výši 8000 korun nezvyšovala již od roku 2007, což je nejdéle ze všech členských zemí EU.