O prozkoumání potenciálních nalezišť v mořských hlubinách a následné těžbě se mluví již desítky let, dosud se však k tomuto kroku nepřikročilo kvůli vysokým nákladům i obavám z negativního vlivu na podmořský život.

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity, nyní ale vypracoval studii, ze které vyplývá, že těžba je možná, ovšem za přísných pravidel. Mořské dno skryté v hloubkách kolem čtyř až šesti kilometrů pod hladinou je významné především pro své zásoby takzvaných polymetalických konkrecí. Jde o malé kusy hornin svým tvarem připomínající bramboru. Obsahují velké množství kovů, především železo a mangan, ale i měď, kobalt, nikl a zlato.

O těžbu je velký zájem

Úmluva OSN o mořském dnu považuje tuto oblast za „společné dědictví lidstva“. Do dnešní doby se ISA zabývala jen schvalováním nabídek na geologický průzkum mořského dna, nyní ji ale čeká velmi obtížný úkol – musí začít posuzovat možnosti skutečné těžby a také stanovit, jakým způsobem se budou rozdělovat výnosy z vytěžených kovů.

Obrovský zájem o zásoby z mořského dna je nasnadě. Například v oblasti Clarion-Clipperton v subtropické části severního Pacifiku se podle odhadů nachází až 27 miliard tun polymetalických konkrecí. Ty by mohly obsahovat sedm miliard tun manganu, 340 miliónů tun niklu, 290 miliónů tun mědi a 78 miliónů tun kobaltu.

Ozývá se i kritika

Mezinárodní úřad pro mořské dno ve své studii stanovil, že prospěch z těžby v hlubinách oceánů by měly mít nejen těžařské společnosti z vyspělých zemí, ale i rozvojové státy. Základním pravidlem je rovněž ochrana životního prostředí, veškeré operace na dně oceánů se proto budou detailně monitorovat.

Mezi odborníky vyvolal nejnovější plán OSN bouřlivou debatu. Například britský biolog Paul Tyler ho zkritizoval. Podle něj by se takto mohly ocitnout v ohrožení některé živočišné druhy. „Když zničíte určitou oblast těžbou, živočichové, kteří tam žijí, se budou muset zkusit přesunout jinam nebo prostě zemřou,“ uvedl Tyler.