Nový příklad přeměny vietnamské tržnice v kultivovanější prodejní místo dávají Kraslice na Sokolovsku, které sousedí s německým Klingenthalem.

„Dohodli jsme se s dosavadním vietnamským nájemcem městského pozemku u hranic, že staré stánky zbourá a místo nich postaví na třetině té plochy standardní prodejní prostory,“ uvedl zástupce kraslického starosty Otakar Mika, podle kterého k rozhodnutí vedly hlavně časté požáry tržnice v poslední době.

Stánky byly totiž vybudovány většinou svépomocí z lehce hořících prken a latí. Asijský podnikatel má tržnici odstranit do poloviny dubna.

„Už podal s projektem žádost o stavební povolení na vybudování sendvičové plechové stavby, která bude splňovat všechny normy,“ dodal Mika.

Podle něj do rozpočtu města za pronájmy pozemků Vietnamcům plynou ročně bezmála dva milióny korun. Firmě, která vybuduje standardní obchodní středisko, chce vedení radnice pronajmout zbylou uvolněnou plochu.

„Ta firma provozuje myslím na dobré úrovni prodej cigaret a alkoholu u hranic ve Vejprtech a v Aši,“ podotkl Mika.

O něco dál jsou v Potůčkách na Karlovarsku. „To, co teď dělají v Kraslicích, jsme my udělali dávno. Jednu tržnici jsme totiž již zbourali a na jejím místě nechali vystavět obchodní centrum,“ uvedla starostka Potůčků Jarmila Fořtová.

Kultura prodeje se podstatně změnila

Tržnice je plechová a splňuje normy na bezpečnost. „Peníze, které z pronájmu míst v tržnici plynou do městské pokladny, potřebujeme na provoz města,“ pokračovala Fořtová, podle které se kultura prodeje ve městě za poslední roky podstatně změnila.

V Chebu byla vietnamská tržnice v někdejších vojenských kasárnách Dragoun. „Areál jsme už před lety ve výběrovém řízení prodali tomu, kdo se zaváže na tom místě vybudovat obchodní centrum, což se také stalo,“ uvedl chebský starosta Pavel Vanoušek (ČSSD).

Trhovci se přestěhovali blíž k hranici na Svatý Kříž, kde je naprostá většina tržních stánků pod střechou ve stavebně otevřených, nicméně zděných budovách.

„Tam je tržnice na pozemcích, které nepatří městu,“ uvedl Vanoušek. „My tam máme jen odstavnou plochu, na jejíž části stojí skladovací hala, kvůli které vedeme s vietnamským podnikatelem soudní spor,“ dodal Vanoušek.

Pozemky od soukromníků

Asijští obchodníci dlouhodobě trápí také řadu měst a obcí v Plzeňském kraji. Nepřehlédnutelné jsou například folmavské tržnice v České Kubici na Domažlicku nebo vietnamské stánky v Železné Rudě na Klatovsku. Starostové však dostupné možnosti, jak tento typ obchodu ze svého území vyhnat, vyčerpali.

„Železná Ruda nevlastní žádné pozemky, na kterých by provozovali činnost asijští obchodníci. V minulosti se nám podařilo některé tržnice odstranit, protože se podařilo prokázat, že se jednalo o nelegální stavby,“ řekl Právu starosta Michal Šnebergr.

Podobná situace panuje také v České Kubici a nedaleké Folmavě. „Všechny pozemky, na kterých stojí asijské tržnice, jsou pronajaty fyzickými osobami,“ sdělil starosta Vladimír Koranda.

Poslední tržnici, kterou obec měla možnost zrušit, zlikvidovala zhruba před deseti lety. „Vypověděli jsme nájemní smlouvu, po které museli obchodníci prodejní činnost ukončit,“ uzavřel Koranda. Podle policistů se v oblasti hraničního přechodu Folmava nachází okolo dvou stovek stánků, u kterých se denně protočí okolo pěti stovek Vietnamců.