Takata, který do roku 2008 pracoval v několika investičních bankách, ve své knize, která vyjde během února, napsal, že japonské banky udržovaly tokijskou mezibankovní sazbu TIBOR uměle vysokou od počátku globální ekonomické krize, aby si zvýšily zisky z hypoték a dalších úvěrových produktů pro domácí klienty.

Od počátku roku 2009 byla sazba TIBOR mnohem vyšší než obdobná londýnská sazba LIBOR, která se používá často jako základní mimo Japonsko.

Obě sazby by měly být víceméně podobné, protože se obě požívají jako referenční pro stejnou měnu. LIBOR se používá i pro japonský jen.

Sazba LIBOR
LIBOR (London Interbank Offered Rate - londýnská mezibankovní nabídková sazba) - je referenční hodnota úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit v Londýně kalkulovaná každý den podle jednotných pravidel na základě kotací referenčních bank pro prodej mezibankovních depozit v USD. Pokud ji někdo předem zná, může toho využít k nákupům nebo prodejům.

Od počátku roku 2011 byl TIBOR o 13 až 15 setin procentního bodu nad LIBORem.

Takata také vysvětlil, jak banky využívaly rozdílných sazeb pro své zisky. „Když si japonské banky potřebovaly půjčit, použily sazbu LIBOR, když půjčovaly, použily TIBOR. Žádná jiná země nemá takovýto dvojitý standard,“ odhaluje Takata.

Současně uvádí, že pro svá tvrzení má důkazy. Už v roce 2010 však vysoký představitel japonské banky Harujuki Tojama řekl agentuře Reuters, že TIBOR byl nastaven výše než tržní ceny.

Sazbu TIBOR zveřejňuje Asociace japonských bankéřů.

Takata vydává knihu v době, kdy stále trvá skandál s manipulacemi se sazbou LIBOR ze strany banky Barclays, UBS a Royal Bank of Scotland, které za to všechny dostaly pokutu. [celá zpráva]

Británie se údajně snažila udržovat sazbu LIBOR nízko, aby se oživila ekonomika. [celá zpráva]