„Pro eurozónu je cílem pohybovat se směrem k integrovanému rozpočtovému rámci,“ vyplývá z dokumentů získaných agenturou Reuters. „V této souvislosti by měly být přezkoumány mechanismy, aby se zabránilo neudržitelnému rozpočtovému vývoji, stejně jako mechanismy týkající se fiskální solidarity,“ předpokládá návrh.

Z dokumentu dále vyplývá, že takové mechanismy by byly specifické pouze pro eurozónu, a nebyly by tudíž zahrnuty do dlouhodobého rozpočtu EU. Ten činí zhruba jedno procento HDP 27členného bloku. Rozpočet se používá na podporu zemědělské politiky v rámci EU, stejně jako na investice v chudších zemích a regionech EU.

Myšlenku samostatného rozpočtu eurozóny podporuje Německo. Mnoho dalších zemí mimo eurozónu však vyslovilo obavu, že jeho vytvořením se jim znesnadní přístup k finančním zdrojům, které v současné době získávají z prostředků EU v rámci celého rozpočtu.

Nebude to zítra ani za rok

Jak uvedl server EUobserver.com, polský ministr v rámci EU Piotr Serafin se ve středu vyjádřil v tom smyslu, že jeho země „nemá strach z vlastního rozpočtu eurozóny“. Navíc je obtížné si představit, že by se takový mechanismus rozběhl do roku 2014.

„Rozhodně by to muselo nějak souviset s hospodářskou politikou a konkurenceschopností v eurozóně. Diskuse na toto téma jen tak rychle neskončí,“ předpověděl.

„Přijde čas, kdy budou zapotřebí dva evropské rozpočty, jeden pro jednotnou měnu, protože se bude muset vzájemně více podporovat, a patrně širší rozpočet pro všechny ostatní,“ uvedl v neděli pro BBC britský premiér David Cameron.