Článek
Zahraniční závazky s původní splatností delší než jeden rok tvoří 75 procent pasiv. "Na pokles zahraničního dluhu měl vliv vývoj zahraničních závazků podnikového sektoru. Kromě snížení stavu čistých závazků tuzemských dceřiných společností vůči zahraničním přidruženým podnikům došlo ke splácení dříve čerpaných dovozních úvěrů. Zahraniční závazky podnikového sektoru tvoří 46,9 procenta," uvedla banka.
Zahraniční zadluženost bankovního sektoru se rovněž mírně snížila. Obchodní banky splácely část dříve přijatých krátkodobých vkladů ze zahraničí a snížila se i držba bankovních dluhopisů v rukou nerezidentů. Zahraniční závazky bankovního sektoru včetně ČNB naplňují 25,1 procenta celkové zahraniční zadluženosti.
Vládní zadluženost mírně narostla, a to vlivem kurzových a cenových rozdílů. Podíl závazků vládního sektoru činí 28 procent.
Přibylo dluhopisů a půjček
Pokles zahraničního dluhu se ve struktuře podle instrumentů projevil zejména ve snížení podílu dluhových závazků k přidruženým zahraničním podnikům ve prospěch zastoupení dluhopisů a půjček. Tyto instrumenty v zahraničním dluhu rovněž převažují (65,4 procenta).
Soukromý sektor se na dlouhodobé zahraniční zadluženosti podílí 45 procenty. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok.
Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí, tedy rozdíl finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k ostatním, se ve druhém čtvrtletí snížil o 14 miliard korun na 1,966 biliónu Kč. Poměr schodku investiční pozice k HDP v běžných cenách činí 51,5 procenta. V meziročním srovnání je schodek investiční pozice o 29,2 miliardy Kč vyšší.