Článek
Zavedení kvót pro ženy ve vedení firem navrhla počátkem září eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Podle jejích představ by firmy měly platit pokutu, pokud nebudou toto nařízení dodržovat a hrozilo by jim, že nebudou moci čerpat státní pomoc, ani se ucházet o státní zakázky.
Proti návrhu ostře vystoupily Británie a Švédsko, připojilo se k nim také dalších osm států Evropské unie, včetně Česka. Nyní řady odpůrců rozšířilo i Německo, když ministryně pro rodinu Kristina Schröderová a ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová označily návrh na kvóty za nesprávnou cestu.
Obě ministryně také v otevřeném dopisu adresovaném britskému ministrovi obchodu Vinci Cableovi uvedly, že podporují britskou iniciativu proti zavedení kvót.
Obě ministryně také v otevřeném dopisu adresovaném britskému ministrovi obchodu Vinci Cableovi uvedly, že podporují britskou iniciativu proti zavedení kvót. S návrhem Redingové kromě politiků z deseti evropských států nesouhlasily ani firmy. Ty uváděly, že by mělo být na nich a na jejích akcionářích, jak si své věci zorganizují. Poukazovaly rovněž na to, že dělat rozsáhlé změny v řídících orgánech v době hospodářské krize není rozumné.
V Evropské unii mají ženy 45procentní podíl na počtu zaměstnanců. Ve špičkovém managementu je jich ale stále výrazná menšina. Záznamy evropských institucí ukazují, že v lednu bylo v dozorčích radách veřejně obchodovaných firem 13,7 procenta žen.