V roce 1993 člen důchodcovské domácnosti utratil měsíčně v průměru 2973 korun. Na potraviny připadla víc než třetina této částky, tedy 1084 korun. Loni do jídla a nealkoholických nápojů putovala už jen pětina výdajů. Bylo to 2263 korun. Celkem za měsíc důchodce v minulém roce průměrně vydal 10 767 korun.

Podle aktivistů, kteří hájí zájmy seniorů, či podle některých politiků mnozí čeští penzisté a penzistky ale zdaleka tolik v peněžence nemají a musí vystačit s mnohem menší částkou. Vláda chystá od příštího roku kvůli úsporným škrtům změnu ve zvyšování důchodů, které představují valnou většinu příjmu starších lidí. Penze by měly růst pomaleji než dosud. Vliv na podobu výdajů má růst cen.

Skladba výdajů se mění

Částka za bydlení, vodu a energie představovala před dvěma desetiletími necelou pětinu výdajů, loni už to byla víc než čtvrtina. Byt tak loni důchodce měsíčně stál bezmála 2900 korun. V roce 2000 to bylo asi 1500 korun, což je zhruba 24 procent z utracených peněz. Necelá tři procenta výdajů šla loni měsíčně do nákupu oblečení a obuvi. Bylo to v průměru 300 korun. V roce 1993 se na oděvy a boty vydalo pět procent peněz, tedy asi 151 korun za měsíc.

Zdraví seniory loni přišlo měsíčně na 451 korun, což jsou asi čtyři procenta výdajů. V roce 2000 to byla 2,5 procenta a v roce 1993 zhruba procento. Alkohol a tabák stály loni penzisty v průměru 319 korun měsíčně, což jsou tři procenta utracené sumy. Před 20 lety to bylo 3,8 procenta.

Doprava si vyžádala v minulosti čtyři procenta výdajů. Loni to bylo už skoro šest procent, což činilo 616 korun. Za telekomunikace penzista utratil téměř čtyři procenta peněz, tedy 410 korun. Před 20 lety to bylo něco přes procento výdajů. O něco víc dávají lidé v penzi i za kulturu a rekreace. Loni na ně připadlo 8,3 procenta utracených peněz, měsíčně to činilo 899 korun. V roce 1993 byl podíl o procento menší. Různé zboží a služby si loni vyžádaly osm procent výdajů důchodců - 877 korun měsíčně. Před 20 lety to byla necelá čtyři procenta vydaných peněz.